Inicializace menu Inicializace menu...

O velkém kabbalistovi ARI

Závěť ARI
(ARI –Aškenáz Rabín Ichak, 1534 – 1572)

Věz, před počátkem tvoření bylo jen vyšší, vše zaplňující světlo.
A nebylo volného nezaplněného prostoru –
Jen nekonečné, přímé světlo všechno pokrývalo…
Ari, „Strom Života“



Město Cfat

Cfat. Starodávné židovské město. Po celá dlouhá století se svatě ochraňovalo lidmi a Stvořitelem, a proto vždy zůstávalo židovským. Toto město bylo během mnoha století pevností. Chránilo, před různými vnějšími vlivy, židovské vědomosti o světě. Cfat – hlavní město kabalistické Galileji.

Zachovaly se záznamy o tom, že kdy si , v období Prvního chrámu, v hranicích Cfatu, na každém čtverečním metru žili lidé, bylo to v době rozmachu této země, v době rozmachu kabaly, a to znamená i v době velkých pochopení. Byla to doba, když studium svatých knih se nezaměňovalo spojením člověka s Stvořitelem.

Knihy byly prostředníkem pochopení Stvořitele, ale ne zdrojem prázdných vědomostí. Lidé žili a věděli, že mezi nimi je Bůh, a pokud je důvod ke strachu, tak tento strach má být jen jeden – Strach z toho, aby se nenarušilo spojení se Stvořitelem, a On neopustil svůj lid…

…Pochopit ji – to znamená ospravedlnit vše, co je kolem, dokonce i to, co se nám zdá nespravedlivým…Vědět to, o čem hovoří kniha Zohar – znamená to – řídit svět…

Tato Velká kabalistická epocha Cfata „se zrodila“ knihou Zohar, napsaná Šimonem bar Iohaem ve 4. století naší epochy. Mnoholeté besedy se Stvořitelem se staly základem této knihy. Pochopit ji – znamená to vidět a vědět vše, co se děje a bude se dít ve světě.

Pochopi ji – znamená to ospravedlnit vše, co je kolem, dokonce to, co se nám zdá nespravedlivým…Vědět o tom, o čem hovoří kniha Zohar –znamená to – řídit svět… A pro toto je nutné mít čisté, napravené srdce, srdce zbavené zisku a egoizmu,

…Po Knize Zohar dalším kabalistický „zvrat“ v Cfatu přišel ve druhé třetině 16. století. V r.1570 se tam objevil rabín Ichak ben Šlomo Luria Aškenáz, nebo jak jej nazývají – Ari –adonejnu rabejnu Ichak. Člověk – legenda. Skoro vše co o něm víme jsou pověsti.

Proč se stává v historii, že často disponujeme nepodrobnějšími údaji o životě absolutně nepatrných lidí, a nic nebo skoro nic nevíme o životě velikých lidí. Proto i o Ari koluje hodně legend – a jeho hrob v Cfatu – místo poutí a pramen zázraků… Lidé sem přicházejí s jakýmikoliv prosbami a tyto se vyplňují, pokud vycházejí ze srdce.

A tak – Cfat, 16. století, r.1570 dle evropského kalendáře. Jaro. Sever Galileje kvete. Sklony pahorků – směs zeleně a žlutě, příroda urychleně využívá těch několik měsíců, kterými disponuje mezi zimními lijáky a neúnosným letním sluncem. A tato zmatená aktivita přírody nutí se pohybovat i lidi. Nutí je zamyslet se nad vlastním životem: kdo jsem , odkud jsem se objevil na tomto světě, kam se ubírám svým životem a jaký je v tom smysl? Ano a vůbec, doba kolem nás je reálná, můžeme ji ohmatat rukama – natolik se „upevnila“ zde, v Cfatu

Jen si jenom pomyslete – před 10 lety byla poprvé otištěna kniha Zohar. 1700 let nepřicházela k lidem. Jako by čekala na objevení se Ari. K Ari se kniha dostala do rukou v Egyptě. Ari tam přijel v sedmiletém věku z Jeruzalému. Na nevelikém ostrově, který patřil jeho strýci, uprostřed řeky Nil, Ari studoval knihu Zohar a na jejím základě vytvořil novou kabalu.

AR“I rabín Ichak Lurija se narodil v roce 1574, v Jeruzalému. V jinošském věku ztratil otce a společně s matkou se přestěhovali do Egypta. Vyrostl v domě svého strýce a studoval Toru u významného rabína Davida ben Šlomo ibi Zamry (RADBA“Za) a u rabína Becaleje Aškenáziho. AR“I byl velkým znalcem Tory.

V roce 1549 se oženil na své sestřenici, když byl zajištěn tchánem, pokračoval studovat Toru. Není známo jak začal studovat kabalu. Existuje mnoho lidových úvah, ale není známo kdo byl jeho učitelem kabaly. Jako i v případě s rabínem Šimonem, i s rabínem Ašlagem lze říci, že ozáření takové síly přichází seshora bez prostředníka – učitele.

O jejich učitelích nám též nám není nic známo. Lze uvést od koho získali svoje počáteční znalosti, ale ten nový kardinální přístup, který každý z nich vložil do vědy kabaly, získali samostatně seshora.

… Do doby AR“I se kabala studovala tajně, nepočetními skupinami. AR“I prohlásil, vyzval k masovému studiu kabaly…

Objevení se Ari znamenalo absolutně nové období v životě nejen židů, ale i cele Země. A vyprávět o tomto přišel sem, do Cfatu. Zde bylo vše připraveno pro objevení se Ari – nejsilnější kabalisté té doby studují zde a čekají na příchod velikého učitele.

Rabín Josef Karo – uznávaná autorita, právě ukončil psaní své vynikající práce – mnohosvazkové knihy „Šulhan Aruh“. Zahrnuje všechny základní stavy „Alahi“ – svod židovských zákonů (Tímto umožnil kabalistům denně studovat nutný počet zákonů, využiv o hodně menšího počtu knih a věnujíc více času na studium samotné kabaly). Zde též vyučuje kabalu zmoudřený lety rabín Moše Kordavero, který zde má svoji mohutnou a uznávanou školu.

Před dobou AR“I se kabala studovala tajně nepočetními skupinami.AR“I prohlásil, vyzval k masovému studiu kabaly.

V roce 1570 AR“I se přestěhovává do Cfatu. Nehledě na svoje mládí začíná ihned vyučovat kabalu. Mudrci z Cfatu , ohodnotiv jeho vědomosti, začali se u něj učit. Během půldruhého roku, tolik i existovala, v Cfatu, škola AR“I a jeho žák rabín Haim Vital zaznamenává vše naučené.

Když Ari přišel do Cfatu a začal vyprávět o svých duchovních chápáních, to dokonce šediví rabíni, kteří již viděli í mnoho divů , se stali jeho žáky – bylo mu, když se objevil v Cfatu, 36 let… Zvláštním žákem byl u něj 28 letý Haim Vital.

AR“I nám zanechal zakládající systém výuky kabaly, který se hodí všem. Využiv jeho metodiku, může každý člověk, studující kabalu, přejít k cíli stvoření.

… V souladu s jeho vůlí, jsou všechny jeho práce byly uschovány,s tím, že seznámit se nimi bude moc generace, která se toto zaslouží…

Po smrti učitele Haim Vital se stěhuje do Jeruzalému, zanedlouho se vrací zpět do Cfatu a následně se zabydluje v Damašku. Odmítal vyučovat kohokoliv a proto jen systematizoval svoje záznamy, které pořizoval v době vyučovacích hodin svého učitele. Tyto časem zaplnily známou truhlu Haima Vitalja.

Ale kategoricky odmítal tyto záznamy publikovat a jen po jeho smrti , jeho syn Šlomo, vydal osm knih, nazvav je „Osm bran“. Od té doby Ichaka Aškenázi byl nazýván ARI – Elokirabín Ichak, božský rabín Ichak, nebo ARIZAL, přidávajíc koncovku ZAL – „světlá památka“.

V osobě AR“I se setkáváme s jevem, který je charakteristický pro věstníky nové doby vyučování kabaly: tyto vyhlašují počátek nové epochy a ukazují nejvíce vyhovující pro současnou generaci techniku, a z druhé strany se snaží uschovat svoje práce, aby ten komu byly určeny, je v budoucnu objevil sám.


                                         Hrobka Ari v Cfatu

Z vyprávění Haim Vitalja:

... Jednou po velmi vyčerpávající hodině jsme se šli s Ari projít do jednoho z hájů, který byl poblíž místa výuky. Často jsme spolu chodili po vyučování někam do zátiší pohovořit si o tom, o čem se mluvilo na hodině. Ano, vždy se nacházely myšlenky, nedohovořené.

Mezi jeho žáky byli i takoví, kterým otevřeně nedůvěřoval, cítil, že byli k němu posláni, aby jej usvědčili v něčem špinavým. Vždyť k němu přicházeli, před několika dny, dva nějací rabíni s připomínkami: „Musíme to prověřit – říkali – víš li Gmaru a nakolik je to dobře?“

Jak můžeš učit kabalu a k tomu ještě další, když je černým na bílém napsáno, že studovat kabalu mohou je ti, co jsou starší 40 let, a ty ještě musíš dorůst do tohoto věku“. Prověřovali zda li zná Gmaru –O, jestli by věděli, že jméno toho člověka se bude v Izraeli vyslovovat s přídavkem „svatý“? Ale bylo to tak, ke slovu…Mimo toho, Ari mě chtěl sdělit svoje úvahy o proběhnuté hodině, před tím než začne se věnovat svoji činnosti. Věnoval se obchodu, naučil se to od trhovců v Egyptě a velmi talentovaně se vedl v obchodní činnosti.

Jeden obchodník se zrnem z Jeruzalému mě o něm vyprávěl,že pokud tento rabín Ichak Lurija, zná Toru, alespoň její polovinu, tak ovládá obchod, tak musí být velkým znalcem Tory. Jedná tak, jako by přesně věděl – co se děje na druhé polovině zeměkoule…

Tentokrát byl Ari nějak zvlášť rozrušený…velmi vnitřně napjatý. Zavřel oči a nehýbal se, lehce se pohupoval.Občas vydával ze sebe nějaké tlumené zvuky, pobrukoval si úryvky mě neznámých melodii. Stávalo se to vždy, když byl zvlášť soustředěný. Vypadal jako člověk z jiného světa.

Zdálo se mi, pokud se jej dotknu – stane se něco strašného…udeří blesk, schopný obrátit Zemi. Silný náraz větru rozkymácel stromy a Ari otevřel oči – nebylo jasné kam hledí – do minulosti nebo do budoucnosti, ale já jsem si byl jistý – on vidí jiný svět. A tento svět žije úplně jiným životem. A tam se děje to co jej vzrušuje.

Bál jsem se přerušit jeho myšlenky. Cítil jsem, že se děje něco neobyčejně důležitého. Komunikoval sem s nim stále již několik měsíců, ale ještě nikdy jsem jej neviděl v tomto stavu. Dokonce se mi zdálo, že s nárazy větru přijde déšť, neboli byla cítit svěžest a nebe na tímto místem, kde jsme se nacházeli, se stalo ze všech stran zahalovat mraky.

Škoda, že nikomu už o tom nemůžeš vyprávět –kdo ti to uvěří? Řeknou, „vymyslel si to“, řeknou si „je to blázen „. A tak se všichni bojí slova“ kabala“ jako lepry. Ten kdo se zajímá o kabalu – se zbláznil – to ti řekne každý – jen se o to zajímej…

Ale Ari říká, že je to moc dobře, že něco je co lidi nutí se zastavit – zbytečné lidi odsekává, nedává možnost dojít k opravdovým tajemstvím těm, kteří toho nejsou hodni. Pravá kabala k sobě připouští jen ty kdo mají opravdový zájem, nezištný, toho kdo je obdařen Stvořitelem tímto přáním a ten člověk jej musí chránit, jako svoje nejdůležitější bohatství.

„Poslechni, - najednou přerušil moje myšlenky Ari – dostal jsem teď svolení vyprávět Ti o některých důležitých věcech., neboť ze všech žáků, které dnes mám, jenom ty plně chápeš a vnímáš moje učení.

Proto jen ty můžeš je zapsat a předat dalším generacím. Vím, že již nebudu dlouho žít: možná rok, možná trochu více, pokud budu věnovat tento čas na napsání knih – to nic nestihnu. A mimo to, ty ovládáš neobyčejnou pamětí.

Veškerý zbylý čas ti budu vyprávět tolik, kolik stihnu, potom to všechno zapíšeš a předáš dal. Pouze tví žáci budou pokračovat v opravdové kabale…

… Hovořili jsme spolu o tom, že duše musí vyměnit mnoho těl, jako oděv. S každou duší toto může probíhat století a nebo dokonce několik tisíciletí pozemské doby. Člověk se bude rodit v různých zemích, v různých epochách, všude jim budou nabídnuty nejvíce vyhovující životní okolnosti pro nápravu jeho duše…

…Pomatuješ si, když jsme šli spolu do Mironu, zleva na cestě jsme našli Hromadu kamení? Poprosil sem Tebe, abys mě to připomněl? Začal jsem ti vyprávět o duších lidí i o těch několika lidech, jejíž hroby zničil čas a zůstaly po nich jen tyto rozházené kameny. Duše těchto lidí provedly velké nápravy ve světech, díky tomu, můžeme dnes spolu klidně hovořit o našich kabalistických problémech.

Mimochodem, před týdnem jsme s naši skupinou mohli určit dobu. Naznačil sem to všem žákům. V duchovních světech byl stav, který umožňoval vykonat neuvěřitelnou nápravu, nápravu , která by zkrátila cestu lidstva, vykonala by to tak, že by tato cesta byla více dostupnější.

Musíme si všichni „pozvednout“ do Ierušalaimu (Jeruzalému). Nemohl jsem vykonávat nátlak na lidi, jen jsem je poprosil. Kdybych jim začal vysvětlovat vše podrobně – vzal bych jim to nejdůležitější – jejich vlastní přání cokoliv udělat, proto jsem jim jednoduše řekl – zítra, po ránu musí zvednout se do Ierušalaimu a to je vše.

Viděl si to – přišli jen dva a ty – tři žáci! Někoho bolelo břicho, dalšího nepustila manželka, u Iešua se rozbily boty – dětské pohádky!!! NÁPRVA VE SVĚTECH!!! Další tato možnost se namane jen za 430 let…Musíme se modlit za tu generaci kabalistů. Vidím, že to dokáží…

…Ptal ses mě, včera, ještě jednou na duše, které se vznášejí v oblacích na hroby. Ve dvou slovech to nelze vysvětlit, musela by se o tom napsat celá kniha, a nazvat ji, řekněme „Šaar a gilgulim“ nebo nějak tak podobně.

Hovořili jsme spolu o tom, že duše musí vyměnit mnoho těl, jako oděv. S každou duší toto může probíhat století a nebo dokonce několik tisíciletí pozemské doby. Člověk se bude rodit v různých zemích, v různých epochách, všude jim budou nabídnuty nejvíce vyhovující životní okolnosti pro nápravu jeho duše.

Ty chyby, kterých se člověk dopustí v nějakém tom konkrétným životě, ovlivňuji to, kým a jakým člověk bude v následujícím převtělováním, a znovu a znovu,život po životě budou dávat možnost napravit svoje opakující se chyby. Zajímavé je, že člověk dostává skutečně ty nejlepší, nejvíce vyhovující podmínky pro nápravu duše, prakticky, vždy, toto nikdy necítí, a nikdy nesouhlasí se svými vnějšími podmínkami.

Co dělat – lide jsou neuvěřitelně neobjektivní kvůli svému egoizmu. Jsou zajímavé případ, když se duše převtělují jako celé skupiny. Řekneme, rodiny Při čemž tyto duše v každém dalším převtělování si mohou vyměnit sociální role, setkávají se a kontaktují se jedna z druhou během několika mnoha generací.

Situace mohou být dokonce i legračními: tchýně se vysmívá nevěstě – v další koloběhu – se nevěsta stane tchýní a situace se „opakuje“.Je to tak, jako při hrách. Ale jsou, skutečně, vážné situace.

Například, ve Španělsku existovala ve 13. století skupina kabalistů, velmi silná skupina. Víš to, že kromě těch, kteří se prostě nazývají kabalisty a současně vyvádějí nějaké té divadelní hlouposti, vždy existují opravdoví , skrytí kabalisté.

Není jich sice, v každé generaci, hodně, ale vykonávají nejnutnější činnost pro nápravu celého světa a svět existuje dokud jsou tyto lidé. Tyto lidé se můžou nacházet vedle tebe a nikdy se to nedovtípíš. Tak – jsou takové duchovní problémy na světě, že řešit je může jen skupina kabalistů, a ne jednotliví lidé.

Taková skupina představuje sebou spojené části jedné rozdělené duše, případně vysvětlím co to vlastně je. Je to: duše členů této skupiny se mohou vrátit na Zemi za několik století, a v podobě úplně jiných lidí se ještě jednou spojují do kabalistické skupiny. Pro ně je „seshora“ uložen úkol.

Podřizujíc se vnitřnímu instinktu , tato skupina zahajuje činnost v „nápravě“. Pokračuje v tom, co se dělalo před několika stoletími! Je to takový instinkt , jako je u ryb, zvířat, která v určité době chápou zadaný úkol přírodou a začínají plnit program rozmnožování se, dokonce i tehdy, měli li zemřít.

Eh, rabíne Haime, kdybys mohl už vidět nakolik je vše zadáno v tomto světě, v tomto životě. Ale ty to uvidíš a to ti pomůže zapsat naše besedy do knih. Tak, duše té samé skupiny kabalistů se ještě objeví společně za několik století, a pokud bude mít lidstvo štěstí, vykonají hodně důležitých věcí.

Jednou, po několika měsících od tohoto dne, jak jsem se začal učit u rabína Ichaka Luria, zmocnilo se mě strašné zoufalství.

Nebylo to obyčejné zoufalství, ten poci co mě zmocnil byl spojen s bezvýchodností a strachem. Nachytal sem se na myšlence, že vše co poslouchám na hodinách, vše co se zápalem vysvětluje rabín Ichak – nechápu to. Tj. ne, že najednou nechápu, ale celou dobu nechápu, nechápu čím dál ,tím více.

Vše, co vyprávěl se pro mě proměňovalo do masy zvuku, v monotónní melodie abstraktních fází. Viděl jsem jak jiní a z těch „jiných“ byli již velcí kabalisté té doby.- tito jiní mu přikyvovali, ptali se na různé věci, u kterých jsem nic nepochopil, nemohl jsem uvnitř sebe najít spojitosti s něčím co jsem již znal…

…Chtělo se mi tlouci hlavou o zeď bejt-knesseta(přednáškový sál synagogy)…Aby mi něco vlezlo do hlavy! S těží jsme se dočkal konce vyučovací hodiny, už během její jsem měl chuť vyrvat se, utéct z toho sálu synagogy, kde se mi zdálo, že vše kolem mě je proti mně. Nemohl jsem s tímto žít…

Rozhodl jsem se, za každou cenu, po vyučování si pohovořit s Ari, ale vnitřní hlas mi tvrdil, že je to zbytečné, a že asi, studium kabaly nezvládnu, ještě jsem nedorostl…Asi musí člověk disponovat nějakou zvláštní pokladnicí rozumu…hodina skončila a já jsem čekal až se posluchači rozejdou. Najednou, ze strany, k Arimu někdo přišel a velmi tiše mu sdělil, že jej čeká mladá žena…

…nemusím se zabývat nápravou činnosti Stvořitele…

Ari vyšel ze synagogy, Před ním stála neobyčejně krásná mladá žena. Bylo vidět, žeje v rozpacích:: z jedné strany – židovský zákon moc nedovoloval jen tak jednoduše přijít a začít rozhovor s mužem, za druhé, se doslovně třásla strachy, protože o kabalistech se stále rozšiřovali , nikým neprověřené pověsti. U nezasvěcených navádí strach a vzrušení. Ale když tato žena přišla, na nic nehledě – znamená to , že ji přivedlo něco velmi důležité.

Ari se na ní podíval a vyčkával až žena promluví, ale nemohla ze sebe vymáčknout ani slovo, stala se sklopenýma očima a strnulá…

Nebudu vás unavovat svým vyprávěním o mých neštěstích, říkali mi, že se jen díváte na člověka a to je dostačující, abyste vše o něm věděl. Já vás jen prosím o Vaše požehnání – dejte mi Bracha, dejte, dejte…

Ari se zamračil, potom se jeho obličej vyhladil a celý pohled vyjadřoval nepochopení. Ne, že by váhal, najednou vypadal jako dítě, které nemůže pochopit, co je to za ženu, jaký má k ní vztah, že ji musí pomoci a jakou pomoc ji má poskytnout? Oba ztuhli – on a žena – a takto stáli několik okamžiků, ale tyto okamžiky jako by vypadly z celkového běhu času. Společně s Ari, strnulo vše. Otočil se a řekl tak, aby to všichni ,kolemstojící, slyšeli:

„Nejsem kouzelník ani čaroděj. Jsem rabín. Jsem rabín, věnující se velké světové vědě – kabale. Nemusím vyrábět kámen a číst zaklínadla. Jsem kabalista a veškerá moje činnost na nasměrována na nápravu světa. Ve vaší prosbě a prosbách takových jako jste vy je to, co nemusím udělat, to co nevchází do mých povinností a zplnomocnění

1. nemusím se zabývat nápravou činnosti Stvořitele,
3. nemusím se zabývat nápravou činnosti Stvořitele,
5. nemusím se zabývat nápravou činnosti Stvořitele,

Ari takto vyslovil tuto svoji frázi, ze jakékoliv nyní vyslovené slovo by vypadalo jako urážka.. Vše co jsem mu chtěl říci o svých „rozumím – nerozumím“ se stalo maličkostí, nevažitelným, hloupým, nakonec jsem se styděl za svoje myšlenky i za to, že takového velkého člověka obtěžuji svými planými řečmi. Ale on sám ke mně přistoupil, podíval se mi do očí a zeptal se: co jsi mi chtěl ,na hodině, říci?

…Vždyť každý člověk – je obrovský svět, je to obrovský oddělený svět, a všichni se v něm nacházíme, vše se nachází v člověku a jeho Stvořitel se tam též nachází, uvnitř člověka! Ty to pochopíš, uvidíš to, pocítíš to…

Mluv, nestyďte se. Mimochodem, sám dobře chápu, co tě trápí…To co si myslíš – všichni tyto lidi co sedí a poslouchají, co vyprávím a při tom souhlasně pokyvují hlavami něčemu rozumí? Většinu z toho co vyprávím, vyslovuji proto, že to usí být řečeno, musí to být sděleno našemu světu.

Toto musí být procítěno našim světem. Kdyby to došlo do každého, alespoň trochu, alespoň trošku by to vešlo do světa těch, kteří sedí na mých hodinách, změnilo by to vše kolem nás. Vždyť každý člověk – je obrovský svět, je to obrovský oddělený svět a všichni se v něm nacházíme, vše se nachází v člověku a jeho Stvořitel se tam též nachází, uvnitř člověka! Ty to pochopíš, uvidíš to, pocítíš to…

Druhý den jsme se s Ari brzy ráno vypravili ve směru k jezeru Kineret. Rád jsem se procházel s Ari neboť jsem mohl s nim besedovat o tématech , která se neprobíraly při hodinách. Největší mým problémem bylo si pamatovat, neměl sem žádnou možnost vše zapisovat o čem se hovořilo, veškerá naděje byla,jen nezapomenout.

Zajímyli mě různé věci, které na první pohled neměly žádný vztah ke kabale. Otázky astrologie, židovského kalendáře, totožnost těla člověka k duchovním kořenům, dokonce zeměpisné mapy - a o tom je vysvětlení v kabale – vždyť dokonce každý stát má svůj kořen v duchovních světech.


Jezero Kineret

…Pij – a podal mi hrneček – vypij to najednou. Je to místo – ta samotná bloudící studna Marjam, o které všichni hovoří a nikdo, jako obvykle, nic neví. Pij a veškeré vědomosti kabaly se ti otevřou…

A tak jsme si povídali až jsme došli na břeh jezera. Tam na břehu žil jeden rybář, který zbožňoval Ari, ke každému svátku úpřinášel jemu několik velkých ryb. Ari mu pomáhal s nějakými výpočty, vždyť rabín Ichak Lurija byl velkým znalcem obchodu. Velmi rád opakoval,že jestli by nebylo výuky kabaly – stal by se asi veli bohatým člověkem.

Nyní spolu uskutečníme malou plavbu – pravil Ari a vlekli jsme dvoumístní lodičku k jezeru. Zpravidla jsem se Ariho neptal na poslání té či oné činnosti, snažil jsem se prostě vše plnit. To, co jsem se měl dozvědět, jsem se vždy dozvěděl.

Dopluli jsme na střed jezera a točili jsme se, jako by Ari něco hledal. „Zde!“ – najednou vykřikl a zastavili jsme. Lehký vodní vír točil s loďkou na jednom místě. Ari vzal hrneček a nabral do něj vodu.

Pij – a podal mi hrneček – vypij to najednou. Je to místo – ta samotná bloudící studně Mirjam, o které všichni hovoří a nikdo, jako obvykle, nic neví. Pij a veškeré vědomosti kabaly se Ti otevřou…Pochopíš ty duchovní světy, ve kterých se všichni nacházejí – příčiny a způsoby všeho dění, minulého i budoucího, poznáš svého Stvořitele…

To, co se mi objevilo, v ten moment, nelze popsat slovy. Byl to úder! Co by jste si nepředstavovali o duchovním, jak by jste netoužili po duchovním, o objevení v sobě nové vlastnosti – duchovní pohled – ani nevnímate to, jak jste daleko od skutečnosti!

Ten pocit odcházející země z pod nohou, opojení od poznání absolutní krásy a dokonalosti… – Ne, to nejsou ta pravá slova …Lidstvo si ani nepředstavuje, jak má chudý jazyk!

Slovy nedokážeme vše skutečně vyjádřit! Nic! Náš jazyk není připraven pro to, aby vyjádřil duchovní. Jsme natolik primitivní s našimi neohrabanými mozky , než abychom pochopili , co je to duchovní, nejvyšší. Pochopit to není možné. Musíme to pocítit…, pocítit srdcem, pláčem, písní, bezesnými nocemi.

A toto musíme pochopit, prožít, proto, že toto jen může zaplnit to místo v člověku, které si připraviů pro duchovní. Je to tak – jako bychom desetiletí hledali malá dvířka v kilometroví zdi a najednou je najdeme tam, kde , jak se nám zdá, jsme celou dobu hledali…Ne, toto nelze vysvětlit slovy…

Ari se díval na mě a usmíval se – přesně věděl věděl co se semnou děje , jen s nim jsem mohl projednávat to co se ve mně děje, neboť ze své výšky cítil – že stojí za každým mým slovem. I já jsem najednou jasně věděl, že též rozumím každému jeho slovu a jsme spolu jako monolit, jako jeden celek. Ano, na nás se drží celé lidstvo, všichni lidé.

Jejich duše představují jako jeden celek, jako spojené nádoby. Jako když se přeplňuje Kineret, tato malá říčka, vlývá čerstvou vodu do Mrtvého moře., tak i každý kdo pochopil duchovní naplní novým proudem života cwelé lidstvo.

Najednou obličej Ari byl neobyčejně vážný, zavřel oči a něco velmi tiše začal povídat. To co jsem prodělal s Tebou – řekl – obyčejně nikdo a nikdy nedělaá. Já též nejsem rozpoležen dovádět – prostě nemám východiska. Už jsem Ti říkal co vím o tom, kolik mám málo času, nevím kolik, ale… je to moc málo, možná půroku, možná rok.

Pro to co mám udělat – je to ve skutečnosti velmi málo. A já chci stihnout nejen splnit velmi důležité nápravy ve světě, ale zanechat po sobě člověka, který popíše v knihách úplně nový jiný systém kabaly.

Do dnešního momentu studovat kabalu a být spojen se Stvpřitelem mohli jen jednotlivci…Ze stávajícího okomažiku a dál, díky mým nápravám v duchovních světech, můžou kabalu studovat již ne jednotlivci, i ti kdo prostě bude si to přát.

Můžou to být dokonce ženy a děti. Proto, že naše doba – je začátek absolutně nové epochy v životě lidstva. Stále víc a víc těžkých a nenapravených duší sestuopuje do našeho světa. Vyžadují zvláštní nápravy, které nelzee provést bez studia kabaly.

Kabala – je metodika pochopení Stvořitele A každá nová generace vyžaduje některé obnovení této metodiky, protože nepochopit Stvořitele, nevidět a nepocítit jeho vlastnosti, duše se napravit nemůže.

V každém období, před tímnež začíná nová etapa, do našeho světa sestupuje zvláštní duše, duše správného člověk, která se prevtěluje v lidské tělo a pobývá v tomto světě, předat lidem novou dnešní kabalu a vykonat odpovídající napravovací činnost.

Tak že nejsem jen tak poslan do tohoto světa. Moje duše prošla řadu velmi důležitých koloběhů. Nemohu Ti vyprávět o všem – je to velké tajemství a možná někdy sám pochopíš logiku moji přítomnosti na Zemi. Mohu jen říci, že já, moje duše je převtělení rabína Šimona, napsavšího „Zohar“. Říkám Ti to jen s jedním cílem – musíš organizovat zachování a rozšiřování tohoto nového systému kabaly, popsat celý tento systém v knihách a zajistit její ochranu před představiteli starých škol. Podívej, rabín Moše – velký kabalista, napsal mnoho knih o kabale, uznávaná autorita – on nejen, že nerozumí o čem mluvím, ale bude i první, od nepochopení, který bude vyvracet vše o čem mluvím. Tak schovej všechny svoje rukopisy, davej pozor, aby se nedostaly do nepravých rukou. Jsou to přece jen tajemství celého vesmíru.

Epocha, která dnes začíná bude trvat kolem 400 let. Ani si neumíš představit, co se bude dít za 400 let…no jen tehdy, pokud spolu uděláme to, co je nutné Dnes, kabala – je něco elementárního, (je oddělena od všeho), velmi malý počet lidí studují kabalu a uvidíš jaký nepřátelský vztah to vyvolá mezi tzv.velkými rabíny.

Prověřují mě na vědomostech Tory a Talmudu, udělali by lépe, kdby prověřovali sebe nakolik je asi trestuhodná jejich činnost ke zkoumání těchto knih. Přibližně za 300 let bude situace katastrofická. Skoro nebude lidí, vědících co je to kabala a za 400 let zakldní massa „duchovních učitelů“ dokonce nebude vědět, že duchovní spojení se Stvořitelem skutečně existuje.

Bude to strašná epocha. Rabíni se budou věnovat politice a byznysem, pronásledovat těch několik , ktěří ,napůl legálně , budou vyučovat opravdovou kabalu. Kabalistami se budou nazývat lidé, kteří si budopu vydělávat na živobytí prodejem „brahot“ a všemožných talismanů – „kamenů“. Za to slovo „kabala“ budou vyslovovat všichni. Vykládačky z kávy a z karet též budou patřit do skupiny kabalistů, bude k nim proudit velký počet „prázdných“ zvědavců.

Bude to strašná doba, ale vyvolá zájem lidí ke kabale a postupně, když se ta skořápka odpadne a lidé pochopí, že to není opravdové, ale že je to hra a podvodnictví – tehdy vznikne zájem k opravdovému a lidé nebudou hledat zázraky, ale opravdové spojení se stvořitelem. Příjdou lidé, jako my dnes – dají nový systém kabaly. Tento přivede masy lidí k pochopení Stvořitele.

Každá generace – to je úplně nová generace , nový druh duší, proto otcové nechápou děti a děti otce. Vždyť to není jen tak, jedni lidé umírají, druzí se rodí. Ani místa ne zemi neexistují jen tak, země a státy – to je též soustředění duší dle principu druhů těchto duší a druhů jejich nápravy. Říkají – budeš li se špatně chovat v tomto životě, v tom dalším – potrestají Tě.

A člověk čeká, když věří v to, že v následujícím životě jej postaví do rohu a nedají mu dortíky, budou juej péct na ohni a toto se bude jmenovat „Peklo“, ale je to o hodně jednoduší – v následujícím životě, pokud to bude plánováno Stvořitelem – člověk se narodí na takovém místě naší planety, kde sám život od sebe je trestem, nebo, jej možná usmaží lidojedi na svůj svátek, a on přece jenom pocítí ďábelský oheˇm. každá generace má svoji specifiku, svoji povahu, svoje vlastnosti. A dialog se Stvořitelem musí každá generace vést jazykem, který pochopí tato generace.

Duše, objevující se ve světě, budou hrubší a hrubší, a budou žádat více a více jednoduší jazyk. To co opíšeš ve svých knihách, bude přes několik generací tyto provádět novou korekturu,upravovat …a za několik dalších století lide už vůbec nepochopí o čem se tam psalo. Budou zapotřebí úplně nové komentáře a popstupně tyto komentáře se stanou opravdovými khihami popisující cestu ke Stvořiteli.

Objeví se nový kabalistický jazyk, a možná nebude jediný. Čím více lidstvo se bude přibližovat k době Mašiaha , tím větší rozdíl se bude cítit rozdíl mezi generacemi, tím víc dynamičněji se budou vyvíjet události ve světě, technický pokrok přivede k tomu, že Země se stane menší a menší, a lidé celé Země se začnou zajímat o kabalu. Nebude jiného způsobu pochopení cíle naší přítomnosti na tomto světě. Tehdy moje duše se vrátí na zemi v novém druhu a poskytnu nové vysvětlení těm novým lidem, a pokud lidstvo bude k tomuto připraveno, tak se objeví i ta nová skupina kabalistů, která čeká na svoje převtělení od 13. století.

Gojové budou hledat v kabale smysl života, proto, že veškeré jejich náboženství a teorie je přivedou do slepé uličky. Budou hledat jakoukoliv možnost se dostat do Erec Izrael neuvědomujíc si, proč to vlastně dělají. Bude to neobyčejně zajímavá doba, konec šestého tisíciletí. Budou se odvíjet události, mnohé podobně na ty, které jsou popsány v Tanahu.

Velké přesídlování Židů po světě, dokonce lže-mašiahi se objeví a velké skupiny Židů-ortodoxních je budou následovat, a bude to vyvolávat větší ,a větší zmatek ve světě, do doby než lidé začnou vidět – kdo za tímto stojí. Uvidějí Stvořitele…“

Všechno toto říkal veliký Ari svému prvnímu žáku Haimu Vitaliu. Mluvil o nás, o naší době…

↑ Nahoru

        

          

         KURZ KABALY OD 22.02.15

        

         

        

       

        

   

     

                  objednat zde

       

 -  F. KAFKA " PŘED ZÁKONEM" 

-  DĚTI INDIGO: NADÁNÍ NEBO POTRESTÁNÍ ?

-  ZMĚŇ OSUD

-  SEX, KTERÝ HLEDÁME

-  JAK SE NESTÁT RUKOJMÍM BANK

-  ČÍM LIDI PŘITAHUJE FAŠISMUS

-  KDY NÁS PŘESTANOU BAVIT PROPADY FONDOVÉHO TRHU…

-  ZLO NEEXISTUJE, PANE !

-  NESPORNÁ SPRÁVNOST PŘIRODY  

- CO SE STALO V PÁTEK PŘED 5769 LETY

KRIZE: BUDE TO ZAJÍMAVÉ

- KRIZE - PRO NAŠE BLAHO

- KONEC EPOCHY EGOIZMU

- BOŽSKÉ SPIKNUTI 

- GLOBÁLNÍ MODEL BUSINESSU

- POSÍLIT NAŠE DĚTI

- DROGY A SPOLEČNOST - KDO Z KOHO

NA PRAHU ZMĚN

- KRONIKA (NE) USKUTEČNĚNÉHO EXPERIMENTU

- KRIZE: CO DÁL?

- PŘÍČINA VŠECH UTRPENÍ

- K PROBLEMATICE ZDRAVÍ ČLOVÉKA

- NA PROTĚJŠÍ STRANĚ

- TECHNIKA ZÍSKÁVÁNÍ A ODEVZDÁVÁNÍ

- ODDĚLENĚ A SPOLU

BUDE LI TŘETÍ SVÉTOVÁ VÁLKA?

- NĚCO O ZÁHROBNÍM SVĚTE 

- SLABÉ POHLAVÍ A NEBO MYŠLENKY O OPRAVDOVÉM MUŽI  

- BOD ODPOČTU

- ČEMU A JAK UČIT DĚTI

- "VYŠŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ": JAK VYCHOVÁVAT ŠŤASTNÉ DĚTI?

- PROČ JE TOLIK UTRPENÍ?

- NENÍ TŘEBA JEŠTĚ JEDNOU OTEVÍRAT AMERIKU!

- JSME PŘIPRAVENI NA DRUHOU VLNU KRIZE? 

- OBCHOD BUDOUSNOSTI

- CO ZNAMENÁ PŘÍBĚH ADAMA A EVY V NAŠICH DOBÁCH

- ZA PRINCIPEM POTĚŠENÍ

Copyright © 2008 Kabbalah.cz
Developed by ILM Internet Solutions Prague