Inicializace menu Inicializace menu...
 

Rodina a děti

Beseda vědce kabalisty Michaela Laitmana s vyučujícími Akademie kabaly Michailom Sanilevičem a Jevgenijem Litvarem

5. srpna 2007

 

Obsah:

  1. Úvod

  2. Láska dle duchovních zákonů

  3. Žárlivý manžel

  4. Nevěra

  5. Je  možné řešení rodinných problém?

  6. Existuje u lidského embrya duše?

  7. Příbuzenské vztahy v duchovním

  8. O potratech

  9. Vztah náboženství a kabaly k narození dítěte a potratům

  10. Role Bible ve formování morálního profilu lidstva

Úvod

J.Litvar: Tématem dnešní besedy se týká rodiny, mateřství, dětí a jejich výchovy. O rodině jsme s vámi již hovořili, ale obdrželi jsme ještě několik otázek a proto, budeme pokračovat v našem projednávání.

M.Laitman: Je velmi zajímavé znát mentalitu lidí, kteří kladli otázky

J.Litvar: Otázky, jako obvykle, kladla mládež a návštěvníci internetu. Nekladli je žáci studující kabalu, ale většinou lidé z ulice.

Láska dle duchovních zákonů

M.Sanilevič: První otázka“ je li možné sestavit systém vztahů mezi lidmi, nazývaných „láska“, která by odpovídala duchovním zákonům? Pomůže tomu, například blahobyt rodin (pokud dnes tyto jsou)?
M.Laitman: Už jsme mluvili o tom, že kdy si mezi lidmi existovali normální, jednoduché, přirozené, jak se říká vztahy“ já ti dávám, například, svoji kozu a ty mě za to dáš svého koně, a nebo, tady máš kousek chleba, a ty mě – litr mléka, a tak dál. Lidé žili v jedné komunitě. Byla malá civilizace a vše bylo normální. Potom tato civilizace najednou ze svého nitra dostala obrovský egoistický náraz, který jí doslova vyhodil do vzduchu. To se stalo ve Starém Babylónu, Meziřekami, v kolébce lidstva.

Tento egoistický výbuch všechny a vše promíchal. Lidé začali budovat mezi sebou absolutně nepřirozené, umělé vzájemné vztahy. Objevily se peníze, umění, kultura, objevily se vzájemné vztahy „bohatí – chudí“ „silní a slabí“, „tvoje – moje“, právnické všemožné dokumenty atd. Lidé začali vynalezovat, jakým způsobem mohou být mezi sebou spojeni, A díky tomu do naší doby vytvořili velmi mnoho umělých vzájemných spojení.
Jestli před tisíci lety, nebo před několika sta lety probíhalo něco v jednom místě (není důležité co), a v dalším místě – o tom neslyšeli, nevěděli, to v dnešní době je vše propojeno. Četl jsem staré letopisy, které popisují události, odehrávající se před 4 tisíci lety v Izraeli (Kirja-Gat a Jeruzalém, mezi něm,i vzdálenost 30 km) následovně: „Viděli jsme, že tam byla záře, něco hořelo v tom směru, u těch lidí, co tam bydlí“. Lidé byli natolik si vzdáleni jeden od druhého, že se tato vzdálenost zdála obrovskou vzdáleností. Ani dokonce nevěděli, hořelo li tam něco a nebo ne, jsou li ti lidé naživu a nebo ne. Co je to dnes vzdálenost 30 kilometrů? Tam, kde jsou všichni závislí jeden na druhém, již tři tisíce kilometrů není vzdálenost.

Vybudovali jsme absolutně nesprávný systém vzájemných vztahů. Pokud na neživé, rostlinné, živočišné úrovni našich těl činíme, jak nám velí příroda, dle její zákonů, to na úrovni člověk“ – vzájemných lidských vztahů, se chováme tak, jako bychom věděli, co máme dělat. Na úrovni mluvící , nezískáváme žádné přesné směrnice ze strany přírodních instinktů a proto jsme zde tak mnoho všeho zbytečného převrátili! I kultura i politická spojení, cokoliv čeho se dotknete, vše je námi uměle vybudováno, bez ohledu na to, jak na toto zareaguje příroda, jsou li nebo nejsou  určeny v  přírodě vzájemné vztahy lidí jednoho s druhým.

Právě o tomto hovoří věda kabala: jak vytvořit mezi lidmi takové správné vztahy, tak jak jsou popsány v přírodě, ale nejsou založeny v instinktech člověka, nemusí je poznat, ale sám na sobě musí vytvářet jejich podobu. Pokud bychom toto znali, mohli bychom uvidět ten správný model a vytvořit jej mezi námi, tehdy by jsme dosáhli nejsprávnější existence-stavu světa Nekonečnosti. Pozvedli bychom se na vyšší úroveň přírody, na které bychom se přestali cítit podlými, krátce existujícími.

Mluvíme o rodině. Ve všech vzájemných vztazích se chováme nesprávně, nevíme jak máme tuto komunikaci správně vytvořit. A proto se nemůžeme obejít bez vědy zv.kabala a to ani ve vytvoření rodiny, ani ve výchově dětí, ani v budování nějakých vzájemných spojení, dokonce mezi příbuznými, ani nemluvě už o vzdálených nebo úplně cizích, pro tebe, lidech.

Otázka může být položena takto: jakým způsobem je v přírodě předepsán zákon vzájemných vztahů mezi ženou a mužem, rodiči a dětmi, dospělými a mládeží, mezi příbuznými, obcemi, státy atd.? Na tuto otázku však existuje odpověď (ale není tak jednoduchá) – je to systém vzájemných vztahů mezi dušemi, protože se zde s těly nepočítá! Co je to tělo? Toto plní svoji funkci. Vše co se týče vzájemných vztahů mezi lidmi, vychází z přání člověka. Přání člověka – to je jeho duše.

M. Sanilevič: Proč, vše není tak jednoduché?

M. Laitman: Není to  jednoduché proto, že jenom v tomto máš šanci na svobodu vůle. Je ti dána možnost vytvořit sebe, podobností té nejvyšší dokonalé přírodě, ale s podmínkou, že se pochopíš, v čem jsi oproti přírodě, egoistický, protikladným vůči ní. A proto vytváříš absolutně nesprávné systémy, úplně zamotané, ve kterých se každý vytváří sebe: chci být bohatší, chci být silnější, chci být známější, chci více vědět, chci v tom či onom druhu využít druhé. Každý v míře svých vnitřních nátlaků, přání.Představuje si, co jsme spolu natropili! Vytvořili jsme takový systém vzájemných vztahů mezi lidmi, který nás vyživuje a v našem nitru vytváří nesprávná spojení. Výsledně, dnes se nacházíme v nejhorším krizovém stavu.
Řešit krizi– zjistit nesprávnou komunikaci , nesprávné, vzájemné spojení mezi lidmi a naopak vybudovat je správným způsobem. Nic jiného se nepožaduje. V ostatním je veškerá příroda ideální. Neživá, rostlinná, živočišná příroda existuje přesně dle svých zákonů. Pokud, tyto zákony, kazí, tak to jsme my, na své úrovni vzájemných vztahů mezi sebou. Kde můžeme působit jako by mimo nátlaky, mimo instinkty.

J.Litvar: Dle vašich slov lze vyvodit, že tento špatný stav vymysleli lidé?

M.Laitman: Ne. Tak jak i náklonnost jednoho k druhému a závislost jednoho na druhém nevymysleli lidé! Je řečeno: „Jděte a vydělávejte jeden na druhém“. Tj,. my ostatní potřebujeme: ani jeden člověk se nemůže sám rozmnožovat, potřebuje sexuálního partnera, ani jeden člověk nemůže mít jistotu v tom, že sám sebe zajistí, proto musí mít příbuzné, blízké kolem sebe. Toto nevzniklo zbytečně . Jen tak se neobjevili v přírodě příbuzní, bližní, strýcové, tety, babičky, dědečkové atd. To vše vychází ze zvláštní hierarchie duchovních sil, vycházející z nás. V souvislosti s tímto i v našem světě vznikají zdůvodnitelné navazující vztahy, ale my je nesprávně vytváříme. To znamená, že dědeček  babička, máma a táta, syn a dcera atd., to je vše správně, ale vzájemné vztahy mezi nimi.. nejsou správně určené. Ovšem, existence těchto všech úrovní a nutnost vzájemné součinnosti mezi sebou vychází od přírody.

M.Sanilevič: Toto příbuzenské spojení se zachovává i v dalším?

M.Laitman: Ne! Vidíte, že v našem světě spojení: mezi rodiči a dětmi, mezi ženou a mužem, se dnes začínají i přetrhávat, je úplně možné, že u dalších generací děti nebudou vůbec znát svoje rodiče, a muž se ženou nebudou scházet jen proto, aby započali dítě. Podívejte se, nakolik si lidé vzdalují jeden od druhého – náš egoizmus neumožňuje nám snášet jeden druhého.

Když žila rodina v jedné místnosti, rodiče, děti, babička s dědečkem, tak to bylo dostačující. A dnes každé dítě potřebuje samostatnou místnost. A ty nyní máš svůj byt, ve kterém je tolik ložnic kolik je lidí s jedná místnost, kde se všichni občas scházejí. Toto dřív nebylo, ani dokonce ve velkých skupinách lidí.

Lidé se vzdalují jeden od druhého, je to přirozené, ale vzdalují se z nutnosti, protože cítí, že ta spojení, která mezi sebou vytvářeli, byla špatná, výsledně neumožňující správný, komfortní stav.

J.Litvar: Hovoříte, že se vzdalují – je to přirozené. „Přirozené“, v dobrém či ve špatném smyslu slova?

M.Laitman: Přirozeně – proto, že není možné trpět to, co se projevuje ve výsledku těchto uměle vytvořených spojení. Proto, vzdalování se – je přirozené od zdrojů zla, nepříjemností.

J.Litvar: Dvanáct místností, každá pro dítě – to je dobře nebo špatně?

M.Laitman: Takto to nepomáhá.

J.Litvar: Nebo by bylo lepší být společně?

M.Laitman: Ne, není to lepší. Jak to může být lepší, když se nemůžou snést – mohli by se stávat v rodinách i vraždy. Zkus všechny zavřít do jedné místnosti a poznáš co se stane.

Proto je lepší, když je dvanáct místností – jako bychom tímto způsobem zbavujeme společenského napětí. Ale v principu, tomto tak není, to není lék, to nenapravuje lidi, nedělá je to blíž jednoho ke druhému. Umožňujeme to každému si najít svůj kout, no toto, ovšem není řešení problému.

Řešení problému, naopak, je v jiném – není to ve vzdalování se lidí, jednoho od druhého, je to v instinktu nebo v dalších prostředcích komunikace: posílám krátkou SMS jinému, a měj se….zdá se, že internet sbližuje: dnes se mohou dopisovat, mohou se snadno spojit jeden s druhým. Ne, tato komunikace – lživá,škodlivá, ona jakoby mě umožňovala se skrýt za vnějšími spojeními, já se nemusím představovat, nemusím znát svého společníka. Člověk se zbavuje osobní zodpovědnosti.

Podívejte se, co se děje v našem světě oděvy, chováním, rovnoprávností mezi muži a ženami atd. Vše se nivelizuje:chlapci, děvčata dle svého zevnějšku, dle svých požadavků, vkusů se neliší jeden od druhého. Na fotbal chodí ženy, do hospod chodí ženy, do posilovny chodí ženy. Toto před 50 lety nebylo. Neříkám jestli je to správné nebo špatně, prostě je jiná doba.

Každý se jedinou, samostatnou, jedinou jakousi jednotkou, vzdálené jedna od druhé. Ale je nutné se stýkat. Podívejte se, v jakém druhu toto probíhá – zbavení se osobnosti. Všechno je to proto, jako když se zbavím napětí, které při povinnosti být spolu, mezi námi, vzniká. Všimněte si jak lidé dnes pracují: každý počítačový pracovník se sedí ve svém boxu, odděleně od ostatních, i nic víc. Víc nic. Z tohoto boxu pak přichází domů, zapne si televizi…před televizí sedí též sám. Minimální kontakt, styk. A toto vše je proti přírodě. Proto na duchovní úrovni jsme absolutně spojeni jeden s druhým, závislí jeden na druhým, a nemůže se jen tak oddělit jeden od druhého.

To znamená, že výsledkem našich těchto vzdalování je, že si nemůže vytvořit komfortní život, odhalíme stejně škodlivost této cesty.

J.Litvan: Vy jste řekl, že v duchovním se nemůžeme vzdálit jeden od druhého. Myslíte tím, že nemůžeme, proto, že nás něco brzdí násilně, nebo, nemůžeme proto, že nechceme?

M.Laitman: Brzdí násilně.Představujeme absolutní směrodajný, součinný systém. Jsme, jeden s druhým, spojeni nitkami. Proto nám nepomůže vyjasnění si vztahu, ani s dětmi, ani s rodiči…na vše bude jedna a tatáž odpověď. Nemůžete zohlednit problém jen otců a dětí nebo mezi manželi a zkusit nějakým způsobem zlepšit jejich stavy. Tyto lze zlepšit jestli jim poradíme vyjasnění na duchovní úrovni,tj. čím více se bude člověk podobat Vyššímu světu, tím se komfortněji bude cítit. To i bude jediná odpověď na všechny otázky.

Mimo tohoto nemáme žádnou svobodu vůle. Svoboda vůle je jen v tom, abychom objevili zlo vlastního chybného vývoje, pohlédnout na přírodu, vzít si z ní příklad, a samým vybudovat tento model na sobě. Toto je všechna naše pozemská existence, která je nám pro toto dána.
J.Litvar: Připusťme, že před deseti  minutami nějaký člověk v Austrálií vložil do svého počítače DVD s naší besedou a sleduje ji…Poprvé v životě se setkává s tím, o čem dnes vy hovoříte. Myslíte si, že vás pochopí?

M.Laitman: Musíme se učit nejdříve pochopit skutečnou přírodu světa a posléze potom, když pochopíš skutečnou přírodu světa, sestoupíš s ní do našeho světa. Tak je to řečeno v kabale: pro to, abychom pochopili náš svět, nemusíš se v něm vyznat, neboť se v něm stejně nevyznáš, jen budeš chybovat a bloudit, jako v labyrintu. Musíš se nejdříve vyznat v tom, jak je složena příroda Vyššího světa, odkud k nám sestupují všechny zákony, všechny síly…a potom, po té, začínají sestupovat ze shora dolů, do našeho světa, vidět jak v našem světě může být vše vzájemně spojeno dle podoby Vyššího světa, jako jeho kopie. A tuto podobu musíš vytvořit ty, já, všichni my. Pokud toto uskutečníme a spojí se dva světy, přilnou jeden k druhému  to dosahujeme  komfortnější , věčný, dokonalý stav.

Proto nemůžu nic jiného poradit, než si vzít knížku.

J.Litvar: Při tomto u něj vzniká otázka, co dělat s manželkou, s dětmi. Vydělávat peníze a nebo se věnovat pouze duchovním?

M.Laitman: Kabala hovoří velmi jednoduše: vše co máš na tomto světě- jsou manželka, děti, práce, tchýně všichni – nech to tak jak to je.To neznamená „nech to“, ale pokračuj v tomto prostředí, v těchto rámcích existovat. Hlavně – otevři knížku, která ti bude vyprávět o tomto světě. I když se v ní hovoří jen o duchovním, ale dozvíš se vše o tomto světě.

Žárlivý manžel

M.Sanilevič: Žena se ptá: „Můj manžel svoji žárlivostí prakticky my zničil život – ani na krok bez něj. A já jako v pekle žiji, ani nepotřebuji pánev. Snad není žárlivost od Boha? Je to asi od ďábla“. Co dělat?

M.Laitman: Zde jsou možné všemožné problémy. To může být chorobnost u ní nebo u něj, a to v jakéhokoli druhu. Proto, že obyčejná žárlivost se natolik neprojevuje v lidech, aby jeden druhému nedával možnost učinit ten nejmenší pohyb.

Je nějaká ta důvěra, nějaká ta povinnost , nějaké dohody. Ale pokud  vidíme, že nemáme tuto situaci pod kontrolou, povolujeme :“No nic se nedá dělat“. Jsou lidé, kteří vědí přesně, že jejich partneři mají na své straně partnery, souhlasí s tím, pokračují existovat. Zde jsou různé možnosti.

V daném případě, se mi zdá, že jde o chorobný stav člověka.

M.Sanilevič: To znamená, jestli on nebo ona jsou nemocní, měli by se obrátit k lékaři?

M.Laitman: Kabala hovoří jen o správných vzájemných vztazích mezi lidmi na úrovni „člověk – člověk“. A pokud v daném případě chorobný stav, tj.patologie fyziologická, psychotická, to je zapotřebí lékaře. A“musí být lékaři umožněno léčit“.

 J.Litvar: Pokud manžel za této situace odmítne léčbu, má manželka právo na rozvod z pohledu duchovního?

M.Laitman: Proč jsem vám zodpověděl celkově, globálně na vaši první otázku? Aby jste z tohoto pochopili, že kabala se nevěnuje řešením bytových, životních problémů. U těchto problém není žádné řešení. Odejdeš nebo neodejdeš , je to tak či onak špatné. To není náprava místo nějakého narušení nebo nějakého lámaní, to není zrození něčeho nového hezkého místo špatného.

Kabala hovoří: proto, abychom vytvořily správné vztahy, musíš vědět, jak je to vytvořeno ve Vyšším světě, a být podobným. Když uvidíš : toto – já, tamto – on, toto – moje duše, tamto – jeho duše,  tehdy i stejným způsobem, i se svými příbuznými, s vašimi dětmi, můžete být správně a dobře vzájemně spojeni. Když člověk dosahuje takového vidění, tehdy může si vytvořit ideální obraz i na této zemi, pokud ne – stejně bude chybovat.

Jak ji můžeme poradit, co má dělat? Ona nebo on i v jiné situaci, nevyvodí z toho správné závěry.

Nevěry

J.Litvar: Hans, student z Amsterodamu, uvažuje o nevěrách. Píše: „Nevěry: pokud manželka manželovi – zabil bych, manžel manželce – je to dle mého, úplně normální. Co na toto říká kabala?“

M.Laitman: Dle mého, v Amsterodamu, již obráceně všechno je možné. A u něj je to stále postaru: manžel – může, žena – nesmí. Amsterodam – je nejsvobodnější město, pokud vím, ve světě.

J. Litvar: Ale, může pocházet z konzervativní rodiny,

M.Laitman: No co bych k tomu řekl? V principu, tak tomu je. Dle své povahy vztahy muže k ženě a obráceně, jsou absolutně rozdílné. Žena hledá v muži spojení. A muž hledá v ženě sexuálního partnera a domácnost,tj. obsluhu, pomoc v tom, v čem se nemůže sám sebe obsloužit. Jsou to úplně rozdílné požadavky jednoho k druhému.

V Toře, v Bibli, po zhřešení Adama a Evy jako prokletí, je napsáno co bude mít Adam a co bude mít Eva. Tj. jsou určeny absolutně různá prokletí na muže a na ženu. Obrate pozornost, jak je to tam napsané, a z tohoto bude vám jasný zdroj jejich připomínek a nepochopení jeden druhého, proto, že jsou úplně různá stvoření.

Přirozeně, žena, manželka, táhne k muži, počítá se jeho součástí  , a jeho svojí součástí, ale on toto absolutně nechápe. Nechápe, co od něj chtějí. Je úplně jinak naprogramovaný ke spojení se ženou, s manželkou.

Na úrovni životní , rodinné, lidské, živočišné se nikdy nemůžou potkat, proto, promiňte, na těchto úrovních jsou úplně různými bytostmi. S různou psychologii a fyziologii. A setkat se a doplnit jeden druhého mohou jen na duchovní úrovni. A pokud odtud vznikne další rozšíření jejich spojení na obyčejné pozemské, živočišné úrovni, tehdy bude všechno normální.
V tělech nenajdete žádnou harmonii. Harmonie může být vytvořena jen přes duši. Zde, v našem světě, spojení se vytváří jen na dobu nějakého okamžitého kontaktu, když každý se snaží egoisticky využít druhého, a nic víc.

J.Litvar: Mluvil jste o tom, že se žena nyní rozvíjí takovým způsobem, co žádá , vcelku, ale již dosáhla rovnoprávnosti s mužem.

M.Laitman: Nechápajíc přírodu světa, upadáme do takového stavu, ve kterém plně nivelujeme rozdíl mezi dvěma ne organizmy, já bych dokonce řekl, mezi dvěma podstatami, protikladnými jedné ke druhé a zavázanými jeden k druhé. Absolutně nechápeme, že je vytváříme naprosto stejné. Ubíráme ze světa dvě jeho sestavené části, vytvoříme z nich jedno – ne jednu, a ne jeden. Nikdo z tohoto nezíská žádný požitek, uspokojení, dokonalosti, harmonii, pocitu nějakého lepšího stavu. K tomuto nás přivádí historický vývoj našeho nepochopení světa a vytvoření všemožných spojení mezi námi, které jsou absolutně vzdáleny od přírody.

J.Litvar: Tato rovnoprávnost dnes přivedla k tomu, že fakticky ženy mají takovou sexuální svobodu, stejnou jako muži. A Moje otázka spočívá v následujícím: Musí li být žena věrná svému muži, manželovi?

M.Laitman: Ano. Pokud žena má více sexuálních partnerů, nemůže být manželkou. Může být manželkou jen v tom případě, pokud je sexuálním partnerem jen svému manželovi. Ona nemůže být v jakémkoliv smyslu partnerem druhého muže, jen toho, s kým má sexuální kontakt, - tak je založena. A muži, to není absolutně nutné, ten vůbec nevidí v ženě partnera, vnímá ji jako nápomocný element ve svém životě. A toto je zadáno přírodou.  Ale tento nápomocný element, může být natolik důležitý, žer muž, kvůli tomu, aby jej měl, je připraven k jakýmkoliv obětem. A pokud muže a ženu určíme do správného vzájemného vztahu, tak jak jsou v přírodě zakódovány mezi sebou – to tehdy se budou hezky vzájemně doplňovat, nikdo z nich se nebude cítit poškozeným.

J.Litvar: Tímto způsobem , manželství v ideálu může být šťastné?

M.Laitman: Ovšem. A ne v ideálu, ale ve skutečnosti šťastné, ideálně šťastné, když partneři budou dodržovat ve vztazích mezi sebou důchodní zákony, zákony duchovní komunikace.

M.Sanilevič: Jestlipak byly případy v dějinách, kdy se kabalisté rozváděli?

M.Laitman: Nacházíme se v procesu poznání vlastního zla, egoistického zla. Toto by se muselo plně  projevit před lidstvem, ve své strašné podobě, abychom pochopili toto zlo, odtrhnout je a odstrčit se od něj, vybudovat něco věčného, cílového, dokonalého ve vztahu mezi námi.Do té doby , pokud nebude tento stav, dokonce kabalisté jsou součástí společného chybného systému. Ani manželky nemají žádný vztah k nim samotním, můžou být proti kabale a nechápat svoje manžele. I samotní kabalisté najednou padají a pozvedají se  všemi problémy, proto, že jsou závislí na společném systému sil a společné duši, jejíž součásti jsou. A proto dokonalost nemůže být ani v jedné v nejduchovnější společnosti nebo rodině, nebo tato jen doráží to, co se děje mimo ní.

Proto nedoufejte, že můžete, izolovaně od světa, vytvořit ideální rodinu. Toto je ,v principu, možné vytvořit, pokud manžela a manžel současně se věnují kabale, studuji ji a snaží se vytvořit ze sebe podobnost tomuto správnému systému sil mezi sebou.Ale k tomuto během minulých století nedošlo, proto, že nebylo možné rozšiřovat kabalu, proto, že dokonce jestli kabalista i studoval kabalu, to on o tom nikomu nic nesděloval, to nikomu, znamená, že ani manželce. Prakticky, nezasvěcoval ji do toho. I když byly takové případy – rabín Akiva a jeho manželka, ale tyto případy byly stejně ojedinělé.

M.Sanilevič: Když manželka je nevěrná manželovi, může to uškodit jejímu duchovnímu šíření, nebo obráceně? Nebo naše vzájemné vztahy, zde, nejsou nějak spojeny s duchovním šířením?

M.Laitman: Duchovní poměr, šíření, se nachází o jeden sled výš, než ten pozemský, a proto nelze si plést duchovní vztahy s pozemskými.

Když u lidí vznikají duchovní vzájemné vztahy, pozvedají se nad fyziologickou úroveň, nad pozemská pouta. Pokud lidé chtějí  svoje minulé stavy, tak toto mohou uskutečnit: začít se učit tomu vytvoření duchovního spojení mezi sebou. Po všech problémech, které byly, si je vyjasníme a rozhodneme se započat nový stupeň svých vzájemných vztahů.

Je to seriozní práce – vytvoření správných vzájemných vztahů v rodině, s dětmi, v lidstvu. Toto je náš problém – problém všech. Proto vidíte, jak to není jednoduché: ne jedna rodina strádá, nebo nějaká jedna společnost, jeden stát nebo někdo…Všichni! Všichni upadají do jedněch a tytéž problémů, celý svět. Uvidíte, ještě několik let a zachvátí to – všechny.

Je možné řešení rodinných problémů?

J.Litvar: Proč lidé, mnoho let žijící spolu, se často stávají velmi podobné jeden na druhého, vč. vnějšně?

M.Laitman: Jezdím po celém světě a někdy se nachytám na myšlence, že se nové místo skoro něčím neliší od toho, kde jsem byl předtím.McDonald´s, kiosky, noviny, tramvaje, autobusy, auta, filmy jsou jedny a tytéž. Vše, prakticky, je to samé. Ovšem, jsou exotická místa: taková přírodní, přirozená. Ale, v základě, celý svět dnes začíná pracovat, budovat sebe podle jedné a tytéž šablony.

Proto takové problémy jsou u všech stejné. Všichni se stáváme vzájemně spojeni, nivelizováni: všude se projevuje jeden a tentýž problém. I tento vzniká u všech a nejen u tebe. U tebe – jeden, u mě – jiný, u něho – další, každý jej má. Zde je jeden společný problém a to u každého, i u všech společně.

A z tohoto mám radost, protože, zřejmě již přicházíme k tomu stavu, kdy můžeme přesně určit, v čem je zlo a kde hledat dobro.

M.Sanilevič: Jaké mají být vzájemné vztahy v rodině?

M.Laitman: Máme velmi zajímavou píseň: „ Podívej se na nebe, tam najdeš odpověď“. Velmi zajímavý rytmus, ve které se hovoří , kam se podějeme, od čeho se zachráníme, kam se řítíme, všechno je proti nám atd. Podívejte se co se děje, např.tsunami a to co se mezi námi děje. Co máme dělat? A přátelé odpovídají velmi dobrou kabalistickou radou : „Podívej se na nebe a tam najdeš odpověď“.

Nelze hledat v našem světě pro takové případy nějaké léky, ony prostě nejsou. Tak i je uspořádán náš svět, abychom se přesvědčili, že se musíme podívat na nebe. Já vám to povídám: „Chlapci musíte se pozvednout výš, zkoumat Vyšší systém, a odtud sestupovat dolů. Tehdy zjistíte, proč je to takto u nás uspořádáno, co je špatně, co je dobře, co musíme napravovat“. Jen nahoře zjistíš, co je dole a jak to funguje, a jak je nutné jednat. Pouze přes vrch. Ne zezdola nahoru chápeme, ale právě seshora dolů.

Říkáte: „Dej lék!! Není lék. Vezmi knížku, otevři ji, začni ji studovat. Pouze poté , když prostuduješ horní systém, začneš chápat, jak to udělat dole dobře – mezi sebou, s dětmi, s manželkou, s kýmkoliv a kdekoliv. Je to ta nelepší kniha určena člověku. On neví, jakým způsobem se má zařídit v životě. Toto se i nazývá vybavení – naladění vzájemných vztahů mezi lidmi, to je to nejdůležitější. Podívejte se, kvůli čemu trpíme  nebo na čem jsme závislí. Jen o tomto hovoří věda kabala.

M.Sanilevič: Jak zaujmout člověka vědou kabala?

M.Laitman: Já zainteresovávám tím, že říkám :“Tady, v těchto knihách se nachází řešení našeho problému“. A odpovídají mi: „ Ano, musím s manželkou uskutečnit nějaké usmíření, pochopit, jak vychovávat děti a ty mi nabízíš nějakou knihu, co mám dělat?!

Věc se má takto, že člověk ve skutečnosti není stvořen pro to, aby vytvořil rodinu a tímto vyřešil problém. Je to uděláno tak, aby vytvořil rodinu a získal v ní problémy, aby se pozdvihl do Vyššího světa a ne, aby Vyšší svět bude potřebovat proto, aby řešil problémy v tomto světě. Nepleťte  si příčinu a následek.

Všechny problémy našeho světa nejsou pro to, aby se řešili, ale pro to, aby vás donutily studovat Vyšší svět. Zkoumajíc Vyšší svět , budete pokračovat v řešení problémů tohoto světa, tyto se budou řešit samy. Ve skutečnosti zjistíte absolutně  nové stavy, ve kterých musíte existovat s jinými objemy, s jinými zájmy, v nekonečné harmonii. Pro toto je vám dána rodina s jejími problémy.

Utíkejte od těchto problémů, vzhůru, zjistíte tam nové stavy, ale ne lék na tyto malé pozemské problémy. Proto je to vše vytvořené.

Proto, když vám říkám: „Nikam neunikneš, musíš otevřít knížku“, vy se divíte :“Mám otevřít knížku, abych vyřešil pozemský problém?“ Ne. Pozemní problém  je zde neřešitelný, ten je jen vám vnucen, aby vás postrčil do více vyššího světa.

J.Litvar: Poznamenal jste, že za uplynulé období od uskutečnění naši první besedy s Vámi, změnily se u nás otázky. Jsou už více zaměřené na to, jak vzájemné vztahy mezi manželem a manželkou, mezi matkou a dětmi atd, v tomto světě přiblížit k duchovním vzájemným vztahům. Proto, se mi zdá většina otázek ne z pohledu „dej lék“, ale s pohledu toho, co je pro nás lepší, přesněji, jak se chovat v tomto světě.

Existuje u lidského embrya duše

J.Litvar: Přecházíme k tématu mateřství, První otázka: „Po jaké době po započetí se do plody zabydluje duše? Může li se  žena v době těhotenství věnovat výchově svého dítěte, vč.i duchovního?
M.Laitman: Duše se objevuje, projevuje u dospělého člověka, který se ptá sám sebe „Pro co existují?“ Je to otázka vycházející z duše, Ve skutečnosti otázka zní takto: „Odkud jsem vznikl? Kde je můj kořen?“. Tato otázka může vzniknout jen u toho, kdo již chápe nebo, alespoň se cítí člověkem. Tato otázka u nás vzniká někdy kolem šesti,sedmi lety života.Ale ne u plodu.

Člověk, který začíná pociťovat tuto otázku, nazývá se v tomto případě kapkou semene. Položená otázka – vnitřní podstata člověka, u něj nevznikla jen tak“ tuto zrodily Vyšší síly. A proto jmenovitě se tato otázka nazývá kapkou semene budoucnosti duchovnosti člověka, který nyní započal růst v tom životním člověku. Ale stane li se duchovním člověkem, od tohoto momentu a dál, to již záleží od samotného člověka, jeho svobody vůle, od její realizace.

A plod, který se vyvíjí v matce, roste přirozenými živočišními zákony, stejně jako je to u živočichů. Žádnou duši tento plod nemá. Existuje pouze vitální síla, živočišní duše ,tj.to, co mají živočichové, víc nějak. Ovšem, cítění matky, její činnost, hrají velkou roli a hodně působí na dítě. Bude li se věnovat hudbě nebo bude ve velkém strašném stresu v době těhotenství, tak se to odráží. Tento systém je společný: její i dítěte. Je pochopitelné, že to zanechá následky. Ale k duši to žádný vztah nemá.

Duše – to je to, co člověk vyvíjí. Duše – to je přání poznat, pochopit Vyšší existenci, dosáhnout její úrovně. Tento pocit vzniká u dospělého člověka, který jej může a je připraven, realizovat.

J.Litvar: Kdy se zabydluje v plodu živočišná duše?

M.Laitman: Živočišná duše existuje v živočišním těle. Ona se nezabydluje.

 J.Litvar: Hovoříme o plodu dítěte.

M.Laitman: Pokud buňka získává vnitřní program na rozmnožování, tak to i jest živočišní síla, která ji drží a nutí se rozmnožovat, realizovat získaný program. Toto je živočišní duše, Tj. živočišní duše – to je vnitřní program živočišného organizmu, vyvíjejícího se, podporující svůj původ atd

J.Litvar: Když jsme s vámi probírali téma „Tělo a duše“ to jsme si vyjasnili, že je něco co nazýváme „Já“, ono se nachází někde vně. Když se toto „Já“ zabydluje do plodu? V momentě jeho vstupu do našeho světa nebo ještě v břichu matky?

M.Laitman: To „Já“ se rodí postupně (pokud o tomto mluvíte). Hovoříte nyní o živočišném stavu?

J.Litvar: Ano

M.Laitman: Rodí se postupně

J.Litvar: Od jakého momentu?

M.Laitman: Třetí den po oplodnění, na třetí den přichycení semene k matce

J.Litvar: To znamená, matky, které čtou knížky svým dětem, nacházející se v břichu, mají pravdu?

M.Laitman: Od třetího dne lze číst knížku. Prvních čtyřicet dnů jsou velmi důležité. V této době probíhá základní založení všech základních vlastností, funkcí budoucího člověka – tzv.“mem iom ecirat a.vlad“, tj.vznik, formování budoucího člověka – Jeho program, jeho vlastnosti, povaha.

J.Litvar: Matka toto může ovlivnit?

M.Laitman: Matka nemůže ovlivňovat, matka může obměkčit nějaké ty špatné jeho snahy a naopak, zvětšit, do nějaké té míry jeho dobré podněty. Je masa všemožných údajů, které nám kabala popisuje. Ale hovoří se jen o živočišném životě člověka, o jeho malém  krátkodobém životě. Myslím si, že se nelze jen tímto zabývat. Proto, jak by jsme se nezabývali tímto malým človíčkem, jak by se matka a okolí nesnažili hrát pro něj dobrou hudbu, jaké by zajímavé knihy jemu nečetli, jak by jej zdravě nekrmili, všichni tímto jemu dobrý osud, dokonce pozemský, v žádném případě, když se narodí, nezabezpečíme.

Vše je to dobře, vše je to zapotřebí, ale ve velmi rozumných mezích, chápajíc, že ve skutečnosti, osud jakéhokoliv člověka, záleží jen na jeho duchovní cestě. Člověk může prožít krásný život, ale výsledně s nulovým výsledkem, tj. prostě hezky existovat dle vzorce: když jsem se už narodil, tak už hezky budu existovat a nic víc.

Příbuzenské vztahy v duchovním

M.Sanilevič: Co se děje se živočišní duší, když člověk umírá? Mizí?

M.Laitman: Přirozeně. A co má? Je to jen výsledek vzájemné činnost systémů organizmu, projevem jejich vlastností.

M.Sanilevič: To znamená koloběhy provádí pouze duchovní duše?

M.Laitman: Ano, jen duchovní duše. A naše vlastnosti se stále mění dokonce v závislosti od vědomostí, které získáváme. Příště, když se narodíme, naše vlastnosti se již přemění. Přičemž naše živočišné vlastnosti přechází k nám též i od rodičů, v té době duchovní vlastnosti jsou čistě individuální. Mám nějakého otce nebo nějakou matku, a oni jsou ve mně, ve mně jsou založeny jejich živočišné vlastnosti. Živočišné vlastnosti získávám od svých rodičů. Duchovní vlastnosti to je moje duše, je to již část od Stvořitele a vazbu na rodiče nemá.

M.Sanilevič: Každý člověk má nějaké příbuzné. Je to nějakým způsobem spojeno s duchovními příbuznými? Existují v duchovním světě?

M.Laitman (směje se): V duchovním světě příbuzní – absolutně všichni.

M.Sanilevič: Říkal jste, že v duševním světě existuje hierarchie.

M.Laitman: Je, ovšem, i hierarchie. Jsou větší nebo menší soubory, integrální společenství, je to duše, jeho orgány v našem těle, játra, ledviny, srdce atd. Soubor určitých buněk do určených takových společenství pro splnění určitého úkolu v návaznosti na celý organizmus, ve vztahu celé společné duše. Toto ovšem existuje. Ale stejně vše je postaveno na absolutní vzájemné součinnosti jednoho s druhým.

M.Sanilevič:To znamená, že nemám k nim nějaký zvláštní vztah, takový jako mám ke svým příbuzným?

M.Laitman: Samozřejmě je zvláštní vztah. Proto , pokud v páru s tebou pracují stejné duše, buňky nějakého duchovního orgánu, tak přirozeně, máš s nimi úplně jiné vztahy než s těmi, kterým musíš předat, které musíš vybavovat zvně, Je to jako v našem světě , ale vše je postaveno na správných vzájemných vztahů.

J.Litvar: Narození člověka u těch či jiných rodičů je naprogramované , nebo je náhodné?

M.Laitman: Ano, není náhodné.

J.Litvar: To znamená, získání genů tohoto otce a té matky, a pochopitelně kultura a výchova, kterou získá v té rodině, toto je též naprogramované?

M.Laitman: Všechno je absolutně naprogramované. Ale! Duchovní duše na rozdíl od živočišné, nepřechází dědičně od rodičů.

J.Litvar: Jestli matka a otec, rodina ,okolí budoucího člověka, dítěte již chápou důležitost a nutnost jeho duchovního vývoje, mohou li jemu něčím pomoc, ještě v momentě, když jej matka ještě nosí? No, například čtením knihy o kabale,

M.Latman: Kdokoliv, který bude číst. Jaký je v tom rozdíl?

J.Litvar: Matka nosí dítě…

M.Laitman: A otec jí hladí po břichu a čte mu pohádky.

J.Litvar: Ano, například kabalu. Pomůže to dítěti?

M.Laitman: Ne, K pochopení kabaly musí být svoboda vůle. Kabala – pro nápravu člověka, zde ještě není člověk, zde ještě není zlo. Kabala – to je systém, který poskytuje nápravu. Co zde napravovat?

O potratech

M.Sanilevič: Lze dělat potraty?

M.Laitman: Proč? Dej život, a to je vše.

J.Litvar: Je to vražda nebo to není vražda?

M.Laitman: Když mluvíme o duši, tak potratem nazýváme přerušení vývoje duše.Duše! Je to strašný zločin, proto, že tímto zbavuješ duši a svět správné částečky, které se bude nedostávat. Nepřítomnost této částečky bude nutné nějakým způsobem kompenzovat a na to bude vynaložena velká práce mnoha dalších duších. Mluvím pouze o duších, na úrovni duší. Pokud mluvíme o živočišných tělech, to s nimi se nepočítá. Vzhledem tomu, že náboženství si pletou duchovní s materiálním, to jsou, přirozeně, proti potratům. Existují u nich i další problémy: s transfuzí krve, transplantací orgánů, srdce, i když se dnes toto povoluje, transplantace mozku se někdy povolí též atd. Tj. lidé začínají chápat, že naše tělo je -prostě živočišné tělo a duše – to je to, co existuje mimo tělo. Člověk získává k ní přístup, proto, aby ji vyvinul, napravil. O ní taky i mluvíme. Jí, když je ti dána, musíme vyvíjet a ne utratit.

M.Sanilevič: Fyzické tělo by se mohlo stát člověkem, ve kterém by se mohla vyvíjet duše, a jej zničily. Je to podobné sebevraždě, když  si odnímá možnosti dalšího postupu.

M.Laitman: Člověk se zbavuje možnosti duchovního postupu, protože tímto ukončuje svůj život, on nechce již dál trpět, nepřeje si pochopit, že utrpení jsou mu dána pro duchovní růst.
Je to rozhodnutí člověka a proto sebevražda je hřích, zločinem. A pokud toto učiní jiní lidé nad plodem, to v principu, toto nelze jinak pojmenovat než jako zpoždění vývoje duše.

Jsou to velmi složité otázky. Nemohu na ně jednoznačně odpovědět a nechci, aby jste z tohoto vyvodili dalekosáhlé závěry. Ve svých odpovědích chci podotknout , to, co říkáme o duši, ne vždy správně připoutané k tělu. Pokud můžeme o duši, přesně, říci, že toto je duše a my jsme povinni se o ni starat, napravit jí, a její náprava je naše cesta, to na úkor těla toto jednoznačně říci nemůžeme. Toto chci zdůraznit.

J.Litvar: Jsou nějaké tresty za potraty a pokud budou někoho trestat, to koho – muže nebo ženu, nebo oba?

M.Laitman: Nikdy za to nebudou trestat

M.Sanilevič: Duchovní potrat – co to je?

M.Laitman: Duchovní potrat  - to je to, když člověk se zbavuje možnosti duchovního vývoje, vědomě nechce na tento přistoupit.

M.Sanilevič: Chápajíc, že se nachází na cestě duchovního vývoje?

M.Laitman: Ano, chápajíc! Člověk,  který se zapojí do duchovního vývoje, jako kapka semene se zapojuje do více vyššího parcuf, na nejvyšší činící, na nejvyšší stupnici. Ten se plně anuluje a existuje jako zárodek v břichu matky. Vytváří ze sebe takový stav ve vztahu k vyššímu parcufu, nesouhlasí se dál vyvíjet v plné své neutralizace ve vztahu k Vyššímu, aby jej Vyšší rozvil. Toto se nazývá potratem.

J.Litvar: Pokud ženy nemají děti, znamená to, že nesplnila svoji funkci v tomto světě a čeká jí potrestání?

M.Laitman: V žádném případě.

J.Litvar: A pokud z vlastní vůle nechce mít děti (může mít, ale nechce)? Dnes mnohé ženy se nechtějí vdávat a nechtějí rodit.Zbavují se tímto něčeho?

M.Laitman: Neznepokojujte se : vše co je třeba se napraví. Když ne touto cestou, tak druhou. Pochopte, že nerozebíráme s vámi celý společný systém: proč mají taková přání, kdo ji dal egoizmus, proč si myslí, že tímto způsobem jim bude lépe, lehčeji, jaký prospěch nebo ujmu při tomto přivodí sobě a všem ostatním, pro to ,aby odhalil zlo ještě víc atd. Je v celku možné, že oni tímto o dost urychlují proces pochopení zla,

J.Litvar: Svého a nebo společného?

M.Laitman: I svého i společného. Tak že, je to tendence prospěšná, proto, když hovoříme o společném proudu o posuvu k nápravě, to nám nejen prostě ukazuje, ale ještě více obnažuje zlo naší společnosti, její škodlivost.

J.Litvar: Chápeme, že role ženy rodit – je jednoznačná. A její neochota rodit – je přiblížení na stranu zla, ještě více jeho projevení se.

M.Laitman: To bych neřekl. Vůbec nehledím na lidi, pokud tyto jsou  prostě, jako lidé, jako živočichové. Začínám se na ně dívat jen tehdy, když u nich vzniká otázka o realizaci svobody vůle. Když člověk se začíná sebe ptát: „Pro co existuji?“, a z této otázky musí vyrůst jeho duchovní obraz, duše. Tehdy, lze o něm hovořit. A do té doby, zatím co se přehrabují v materiálním životě, nemá význam, v jakém druhu se budou v něm přehrabovat., hlavní je ,aby co nejrychleji zjistili nicotnost své činnosti.

Vztah náboženství a kabaly k narození dítěte a potratům

J.Litvar: Proč taková náboženství jako jsou islám, judaismus, kategoricky zakazují dělat potraty a jistí se, odtud je takové velké množství dětí v rodině?

M.Laitman: Žena musí rodit tolikrát, kolikrát se to podaří, v ničem se neomezuje, přirozenou cestou, tak jak to bylo u jiných národů. Například Čajkovskij byl šestnáctým dítětem v rodině. Nebyl to Žid ani Arab, ale se vzdělané ruské rodiny XIX. století. No a co?

Tj. přístup k životu byl absolutně jiný, nezávisle od náboženství. Ale, ovšem, náboženství se snažila, neboť si brala za základ kabalu. V kabale je to řečeno velmi přísně, přesně ohledně přerušení duchovního vývoje. Náboženství hovoří o těle to samé, co říká kabala ohledně duše. Jsou dospělí lidé, kteří se zabývají seriozními věcmi. Náboženství se zabývají lidským tělem, hračkami, tj. nepřirozenými věcmi, ale tím co dočasně existuje v našem světě.

Vycházejí z tohoto, náboženství jsou proti potratům a všeho ostatního, a lidé takto žili celá století. Dnes již toto získává, například u muslimů, absolutně jiný odstín, prostě chtějí získat svět. Proto potřebují velké množství adeptů, svých stejně smýšlejících a odtud je výzva jednoduchá: muslimská žena musí mít 15 dětí, alespoň. V Izraeli za 30 let arabské obyvatelstvo se rozrostlo čtyřnásobně na účet přirozeného nárůstu. Úplně jiný přístup: vycházející z náboženství a ideologie.

J.Litvar: Vliv náboženství přivedli k mase omylů, ke kterým patří i názor lidstva na kabalu. V daném případě váš příklad, jak náboženství využívá znalosti kabalistů o potratech duchovních a přenesla je do našeho světa – je to ještě jeden zářivý příklad k tomuto?

M.Laitman: Ano, ovšem, Proto, že kabala absolutně nehovoří o našem světě, vůbec. Ale já bych vůbec neříkal, že je špatné to, co vykonalo náboženství v tomto smyslu ve vztahu k našemu světu. Proto, že ve skutečnosti náboženství si přeje odrazit se v našem světě, vytvořit kopii toho, co již je v duchovním světě, jen v materiálních objektech. Ta že, nic záporného v tom není, a je zde jen kladné.
Budeme li následovat i v našem světě duchovní kořeny, tak budeme mít od toho jen prospěch. Podívejte, kdyby u lidstva nebyla Bible, jaký by mělo, toto lidstvo , morální profil dnes? Těžko se to dá představit, Veškerá naše civilizace vychází z jedné knížky, Veškerá! Ale kniha hovoří o duchovních stavech, v ní je duchovní síla. Nezahrnuji do tohoto Východní civilizace, proto, že tyto jsou ohraničené, uzavřené do sebe a nevyvíjející se. Mluvím o civilizacích, které skutečně přinesly světu pokrok, kulturu, vědu, vše. Odrazem všeho toho lize najít v Bibli.

Role Bible ve formovaní morálního profilu lidstva

J.Litvar: Když mluvíte o „Bibli“, co tím myslíte?

M.Laitman: Mám na mysli Toru, Vetuji Odkaz. Judaistická , křesťanská a muslimská civilizace je na ní založena.

Představte si, kdyby lidstvo nemělo tuto knihu, která hovoří o duchovních světech, a lidstvo by neinterpretovalo ji do obrazů našeho světa, co by se tehdy stalo? Lidé by se stali divochy. Ale, snažící v našem světě odrazit to, co ve skutečnosti se děje v duchovním, oni náš svět v něčem povýšili, dodali mu nějaké ty principy. Toto vše, jen vychází z této knihy, z tohoto Odkazu.

Tak že, nelze hovořit o tom, že náboženství odvedly ,v tomto smyslu, špatnou práci. Tyto tímto posunuly lidstvo kupředu, do naší doby. Taková práce byla uskutečněna, i když ne vždy správně a dobře – inkvizice, všemožné přehmaty, ale to již byly přiloženy lidské, egoistické pobídky. Kdyby nebylo náboženství, lidstvo by do dnešních dnů by mohlo stále „lézt po stromech“.

A odkud se vzaly všechny tyto ideály, všechny tyto požadavky na člověka? Vidíme to v této knize: první právnické dokumenty o prodeji a nákupu země, které vypracoval Abraham v Hevronu. Všechna tyto předávání jeden druhému: dědictví, výměna, loupě, prodej, výchova, kultura, písně, jako „Píseň s Písní“ atd. Všechno vychází z tohoto, všechno. Nic nového není na tomto světě stvořené, co by nebylo vyjmuto z této knihy,

Tak že, mluvit o tom, že nemusíme dodržovat v našem světě kopii toho, co je v duchovním světě, je nesprávné. Když se mě ptáte: je li za toto nějaká duchovní odměna a nebo trest, tak jsem vám odpověděl: odmněňování a potrestání z duchovního za toto není, ono následuje jen za vývoj duše. Tam, kde u člověka je svoboda vůle, za toto lze jej odměňovat nebo trestat, a zde jeho svoboda vůle není. Když se podíváme na toto seshora : dělá potrat, nedělá, zabíjí, odměňuje, to vidíme, že lidé jsou závislí, jednají tak, proto, že tak musí konat.

J.Litvar: Nehledě na vnitřní pocity?

M.Laitman: Mají vnitřní pocity, jako by byli svobodní. Vezměte si například malé dítě: běhá po místnosti a zdá se mu, že jej nechali samotného doma, že teď je volné. A ve skutečnosti jej pozorují, vše je to tak, aby si neublížilo, nebo, aby se něčemu naučilo.

M.Sanilevič: Když na živočišné úrovni, v našem světě, budu dodržovat vše, co je napsáno v Toře, tak z tohoto duchovní vývoj nebude, a též za to nebude trest a odměna, ale nic na tom špatného není,tj. jestli v tomto světě dodržuji zákony : „Nepřej si manželku bližního“, nezabíjej, nekraď“, to už toto je dobře?
M.Laitman: Ovšem, že je to dobře. Představte si, kdyby tyto zákony nebyly – barbaři by se potloukali z místa na místo, všechny by zabíjeli, okrádali, znásilňovali. A co by potom bylo v tomto světě? Tma. Kdyby nebylo těchto zákonů, nebylo by normálního (tak zvaného „normálního“) lidského soužití, co by bylo? A právě tyto odtud i vychází.

Tyto zákony náboženství nebyly jen tak vytvořeny. Z tohoto důvodu náboženství i existuje. Lidé jsou speciálně takto organizovány, proto, aby jim byl dán program správné vzájemné činnosti, ve vztahu jejich egoistické vzájemné činnosti. Vždyť generace za generací , která čte a vychovává se na jedněch a tytéž principech, je již uvnitř sebe tímto způsobem naprogramovaná. Tj. již vznikají u nás vnitřní logická spojení mezi námi, a my již nemůžeme jinak myslet. Tato kniha, která byla stvořena pro nás, zrodila nás tímto způsobem. Rodíme se z generace po generaci, procházíme přes tuto knihu, jako přes matrici , v určitém druhu, a již nemůžeme jinak myslet. Dokonce si to ani neuvědomujeme.

Když vstupuje do Vyššího světa a zbavuješ se těchto stereotypů, tehdy začínáš chápat, co vlastně bylo vykonáno v tomto světě za pomoci jen jediné Bible. Která , svým prostřednictvím, promítla celý svět během tisíce let a vytvořila z lidstva úplně určitou masu, přičemž, vykonala v mentalitě, v pocitech, v chápání, ve spojení, v řešení otázek, vše. Ona, vlastně, prostě nás vzala a stvořila.. A všechno toto vykonalo náboženství.

I když kabala a náboženství – to není jedno a totéž: oni jsou protipólem , ale to co vykonalo náboženství, musíme toto ocenit. Takto to bylo naprogramované seshora, zatím co se lidé nacházejí v izolaci od Nejvyššího světa, náboženství je musí organizovat a posouvat vpřed.

M.Sanilevič: Nějaké rámce vytvářet?

M.Laitman: Ně, to jsou rámce vnitřní. Máme spojení – v mozku. Určení, pocity pochopení jsou již postaveny v návaznosti na to, jak chápeme obsah této knihy. Neumíme si ani představit , jak by jsme to měli udělat, kdyby to bylo jinak. Tj. Bible, v této souvislosti, je dána našemu světu, připojena k člověku, jako vnitřní program v PC, který nás tímto způsobem vytvořil. Od tohoto není úniku.

M.Sanilevič: A co s lidmi, kteří nežijí dle této knihy?

M.Laitman: Prakticky, nežijí, zůstávají na té samé úrovni, na které již existovali dřív – žádný život.

M.Sanilevič: A jak je to s filozofii, kulturou Číny?

M.Laitman: Žádná filozofie, to se jen nám , zdaleka, zdá. Podívejme se na toto hlouběji, uvidíte , že ani buddhizmus , ani Starodávná Čína , ani Starodávné Japonsko nepřinesly světu nic, co by vycházelo za rámec čistě živočišného těla, pouze dech, všemožná cvičení, a to je vše.

↑ Nahoru

        

          

         KURZ KABALY OD 22.02.15

        

         

        

       

        

   

     

                  objednat zde

       

 -  F. KAFKA " PŘED ZÁKONEM" 

-  DĚTI INDIGO: NADÁNÍ NEBO POTRESTÁNÍ ?

-  ZMĚŇ OSUD

-  SEX, KTERÝ HLEDÁME

-  JAK SE NESTÁT RUKOJMÍM BANK

-  ČÍM LIDI PŘITAHUJE FAŠISMUS

-  KDY NÁS PŘESTANOU BAVIT PROPADY FONDOVÉHO TRHU…

-  ZLO NEEXISTUJE, PANE !

-  NESPORNÁ SPRÁVNOST PŘIRODY  

- CO SE STALO V PÁTEK PŘED 5769 LETY

KRIZE: BUDE TO ZAJÍMAVÉ

- KRIZE - PRO NAŠE BLAHO

- KONEC EPOCHY EGOIZMU

- BOŽSKÉ SPIKNUTI 

- GLOBÁLNÍ MODEL BUSINESSU

- POSÍLIT NAŠE DĚTI

- DROGY A SPOLEČNOST - KDO Z KOHO

NA PRAHU ZMĚN

- KRONIKA (NE) USKUTEČNĚNÉHO EXPERIMENTU

- KRIZE: CO DÁL?

- PŘÍČINA VŠECH UTRPENÍ

- K PROBLEMATICE ZDRAVÍ ČLOVÉKA

- NA PROTĚJŠÍ STRANĚ

- TECHNIKA ZÍSKÁVÁNÍ A ODEVZDÁVÁNÍ

- ODDĚLENĚ A SPOLU

BUDE LI TŘETÍ SVÉTOVÁ VÁLKA?

- NĚCO O ZÁHROBNÍM SVĚTE 

- SLABÉ POHLAVÍ A NEBO MYŠLENKY O OPRAVDOVÉM MUŽI  

- BOD ODPOČTU

- ČEMU A JAK UČIT DĚTI

- "VYŠŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ": JAK VYCHOVÁVAT ŠŤASTNÉ DĚTI?

- PROČ JE TOLIK UTRPENÍ?

- NENÍ TŘEBA JEŠTĚ JEDNOU OTEVÍRAT AMERIKU!

- JSME PŘIPRAVENI NA DRUHOU VLNU KRIZE? 

- OBCHOD BUDOUSNOSTI

- CO ZNAMENÁ PŘÍBĚH ADAMA A EVY V NAŠICH DOBÁCH

- ZA PRINCIPEM POTĚŠENÍ

Copyright © 2008 Kabbalah.cz
Developed by ILM Internet Solutions Prague