Inicializace menu Inicializace menu...

                      Jídlo a zdravá strava

Beseda vědce-kabalisty M. Laitmana s vyučujícími Mezinárodní akademie kabaly

J. Litvarem a M. Saniveličem

                                                                    7 února 2008

                                   

J. Litvar: Nemohu se nazývat gurmánem, ale ve skutečnosti, rád jím. A ve spojení s tímto, tématem naší dnešní besedy bude „ Jídlo, Vyšší kořeny stravy“. Chtěl bych si ujasnit , odkud se bere je u člověka tato touha po jídle? Řekněme, že bych s chutí snědl malý kousek něčeho a stačí. Ale ne – chci i to, to a to…

M. Laitman: V čem je potřeba k jídlu? Příčina je v duši, která se rozdělila na úrovně: neživá, rostlinná, zvíře a člověk, , která v našem světě odpovídají neživé, rostlinné, živočišné látce a člověku. Čím vyšší v naší struktuře, ve své složitosti, je objekt v našem světě, tím je více egoistický, znamená to, že chce dosáhnout větší blaženosti, snaží se k většímu naplnění..

V duchovním světě naplnění duše – je naplnění Vyšším světlem, probíhá to pouze v míře odevzdání se a lásky., v míře jednoty duší, mezi sebou. V našem světě naplnění – zpáteční – egoistické, jen kvůli sobě, jen proto, aby nasytit, naplnit sebe, dokonce výš jakékoliv míry.

Každá rostlina, dokonce minerál si musí vybrat v sobě nějakou energii z vně, aby udržel a podpořil svoji strukturu , a vše toto se děje prostě v rámci přírodních zákonů.

V principu, základním problémem všeho živočišného světa, včetně člověka – je jídlo. Všichni zvířata jí jen do té míry, kterou potřebují k podpoře života a rozdělují jídlo na více nebo méně chutné (je ovšem rozdíl, ale je velmi malý). A člověk doplňuje svůj životní instinkt ještě egoizmem a pro sebe přesycuje. V tomto i spočívají příčiny velmi mnohých našich nemocí a trápení.

J. Litvar :Ale chtěl jsem pochopit: proč existují lidé, kteří se mohou omezovat v jídle a já se nemohu zastavit? Já vím, že jím o hodně více, než je zdrávo, ale…jím.

M. Leitman: No, to jsou již jen psychologické potřeby. Velmi mnoho závisí od nejistoty, od všelijakých strachů, přežívání, od pocitu nějakého nenaplnění něčeho, možná, na morální a dokonce, na duchovní úrovni. Člověk jako by se toto kompenzoval nasycenosti jídlem.

Pokud by člověk mohl kompenzovat naplnění egoizmu jinač – jako odevzdání, tak jak to, od nás, vyžadují duchovní zákony to tehdy, ovšem, nebude mít problémy s přežíráním se.

V našem světě, na jakékoliv úrovni existuje spotřeba a vyloučení, na lidské úrovni – více toho – extra spotřeba a extra vyloučení.

V duchovním světě neexistují takové pojmy, spotřeba a vyloučení, proto, že se používá jen to, co je nutné pro existenci duše. Procesy odevzdání a získání probíhají v ideálním stavu, současně, proto na začátku nejsou žádné zbytečnosti.

J. Litvar: S toho co jste zde řekl, si lze myslet, že ve vyšších světech existují restaurace, kavárny?,,,,

M. Laitman : Ovšem. Vše, co chcete, na všech úrovních, s bohatým jídelníčkem, včetně všech strádání a všech blažeností, které mohou jen existovat.

J. Litvar: Ve vyšších světech je utrpení?

M. Laitman: Utrpení je nutné, aby člověk mohl pocítit blaženost.

Přistupujete ke konzumaci jídla (budeme předpokládat, že jste gurmán). Nejdříve musíme v sobě vyvolat chuť, trochu se něčeho napijeme a postupně předkrm, první chod, druhý …vychutnáváte ,co bude následovat…

J. Litvar: Vy to nazýváte utrpením? Dle mého je to požitek.

M. Laitman: Ne, vychutnávání je požitek, ale tento je založen na utrpení – a toto ještě není. Vše, v tento moment, mě ještě nenaplňuje , naplní mě to v budoucnu –tento stav se v kabale nazývá utrpením.

Co dle vás tajemná, „chuť“?

J. Litvar : Ale chuť chápu jako požitek.

M. Laitman: Jak to „požitek“?! Pokud předem nevíte, co získáte, to je ten požitek?

Říkáme o přání, které je nutné, proto, abychom získali požitek. Utrpení je obrácenou stranou požitku ,je nutné , zvláště jeho míra, jeho síla, jeho napětí i určují tento požitek, který můžeme zatím pocítit.

J. Litvar: A přece jenom, jak je bohatý jídelníček?

M. Laitman: Jídelníček zahrnuje veškeré požitky, všechny existující ve vesmíru. Rozkládají se na pět pět porcí,nazývající se“ nefeš, ruach, nešama, haja, jehuda. To je pět druhů Vyššího světla, které dávají duši absolutní naplnění – to znamená,že při tomto nevzniká ani přebytek a nedostatek.

J. Litvar: V našem světě existuje kompletní oběd z pěti chodů,,,

M. Laitman: Člověk se v podvědomí snaží splnit to, co je založeno v jeho duchovní konstrukci, proto, že náš svět je odrazem této duchovní konstrukce.

M. Sanilevič: Chceme pochopit, jak hodnotí kabala potraviny.

Všechny potraviny lze rozdělit na základní druhy: rostlinné, životní, neorganické, jako je sůl, voda. Je nějaký vyšší kořen u tohoto rozdělení potravin v našem světě?

M. Laitman: Ovšem.Vůbec nic neexistuje v našem světě, co by nepocházelo z vyšších světů. Proto pokud existuje lidský organizmus, jako odraz vyšší duchovní konstrukce, tak přirozeně vše, z čeho se skládá – elementy, mikroelementy, vnitřní reakce, které se v něm dějí – toto vše se určuje silami, vycházejícími z Vyššího světa, které se v našem světě materializují do těla, do všeho, z čeho se skládají.

Proto nevím, můžu li před tak širokou, nepřipravenou auditorií hovořit o duchovních kořenech jakéhokoliv druhu jídla a o reakcích, které probíhají v jeho organizmu.

J. Litvar: Dnes, pokud se nemýlím, je to16. nebo 17. beseda. Zdá se mi, že ti, kdo sledoval tyto besedy, jsou připraveni, nějakým způsobem, vás pochopit. Zkuste to říkat tak, jak to je.

M. Laitman: Dobře, i když toto téma je ovšem neočekávání a nové.

M. Sanilevič: Říkal jste , že duše je rozdělena na neživou, rostlinnou, živočišná a lidskou úroveň.

M. Laitman: Existuje ještě i úroveň kořene. Kořenová, dále rostlinná, živočišná a člověk. Tak jako v našem světě: skládáme se z těchto úrovní a každou z těchto úrovní musíme naplnit.

Lidskou úroveň naplňujeme komunikací s okolím, potřebnou informací. Za pomoci závisti, s pomocí snahy k úctě, moci a vědomostí získáváme naplnění od obklopující nás společnosti, od obklopujícího nás světa. Jeto – to samé naplnění, ta samá potrava. Nazvete ji intelektuální nebo společenskou, lidskou. Mimo toho, na živočišná, rostlinné a neživé úrovni spotřebujeme velké množství energie, která se projevují v různých druzích.

To neznamená, že vše co konzumujeme, cítíme. Vytáhni člověka z podmínek našeho světa do nějakého jiného prostranství – co bys nevytvořil, vždy ti budou chybět podmínky obklopujícího nás prostředí, jsou nutné, proto, aby člověk normálně fungoval. Lidský organizmus je vytvořen jako jednotný celek s ostatním celým světem: a neživá, a živočišná, a rostlinná příroda, a lidská společnost působí na nás přes miliardu všemožných kanálů. Vše toto lze nazvat potravou, bez které nemůže organizmus normálně fungovat. To už nemluvím o vesmíru, o celém objemu, ve kterém též existujeme…

Okolní svět – to je naše vyživovací okolí, ničíc jeho ekologii si vytváříme množství problémů, včetně na úrovni energetických a informačních polí.

M. Sanilevič: Mnozí lidé se omezují rostlinnou stravou. Jak se k tomuto staví kabala?

M. Laitman: Kabala se staví záporně ke všem omezujícím metodikám, které vynalezlo lidstvo, proto, že z duchovního světa velmi přesně vidíme: člověk musí využít – správně využít – vše, co bylo pro něj vytvořeno.

Vychází to z toho, že na duchovní úrovni zapojujeme sebe všechny ostatní úrovně: živočišné, rostlinné a neživé. Jsme elementem jednotné společné duše, která zahrnuje do sebe ostatní vesmír. Člověk je stvořen kvůli tomu, aby napravil svoji úroveň, současně napravujíc vše ostatní, správně je využiv, aby díky tomuto postupoval výš a výš.

Proto v našem světě jsme stvořeny tak, že musíme spotřebovat nejnižší úrovně a proto nemají pravdu ti, co se omezují rostlinnou stravou, nebo jen živočišnou. Odpovídajíc struktuře světů, struktuře duší ,není to správné. Správné je – rozumná konzumace.

Jako příklad si uvedeme mého učitele: konzumoval vše, ale v rozumné míře, ve velmi rozumné míře.

M. Sanilevič: Co to znamená – rozumná míra?

M. Laitman: Rozumná míra – to si určoval sám…Vždy se ovládal, tak tohle - ano, tohle – ne.
„Teď jsou čtyři hodiny odpoledne, je to doba kdy obyčejně sním dva řecké ořechy.“¨
„ Ale a co když tři?“
„Ne, tři . to je hodně.“

A tak dál. Při tom ještě kouřil. Při tom měl rád pivo, vůbec, rád se napil. Nikdy se nesedal ke stolu bez panáka brandy. Co se týče jídla byl vybíravý, je to přirozené – vyrostl v polohladovém prostředí – Měl rád prosté, obyčejné jídlo.

M. Litvar: Řekl jste, že náš svět – to je projev Vyššího světa. Vegetariánství ,tedy, též?

M. Laitman: Užitek vegetariánství je zcela pochybný – je to prostě výmysl člověka.

Projev soucitu ke zvířatům – myslím si, že v tomto jsou kořeny vegetariánství – člověk nepočítá s tím, že právě správné zabíjení zvířat mu dává možnost správně existovat, správně existující člověk přichází do stavu kdy se může napravit, napravit svět, pozvednout sebe na duchovní úroveň, dosáhnout cíle tvoření. Tak je zařízen svět.

J. Litvar: A jak se stavíte k lovu, k rybařině?...

M. Laitman: To je absolutně nepřípustné! Kvůli podoře života – jen takto! Zabíjet kvůli potěšení v žádném případě nelze.

Ale, z druhé strany, pokud pro normální existenci, jsem povinen udělat dezinfekci v domě a při tom zabiji mouchy, komáry a tak dál, a použiji chemikálie nebo něco jiného, to toto mohu udělat. To co je nutné pro normální existenci člověka je přípustné.

V tomto vztahu musíme být jako zvířata – nikdo nezabije jen tak, že se mu chce. Existuje u nich přírodní potřeba naplnit sebe a nic jiného, ale když se nasytí, tak můžete chodit kolem něj, nedotkne se vás. U něj neexistuje chamtivost – egoistická potřeba uškodit ti.

A u nás, na úrovni !člověk! vybuchuje egoizmus a my pořádáme takové žranice, které nelze ani popsat.

J. Litvar: To znamená, že člověku stačí mít určitý komplet potravin bez zvláštního přídělu?

M, Laitman: Pro každou část světa existuje normální, přirozený komplet potravin.

Například indiáni pěstovali brambory, rajčata a tyto potraviny byly jim prospěné. A to, že se tyto konzumují ve všech ostatních částech světa, ve skutečnosti nejsou užitkem pro ty, kteří žijí v jiném ekologickém a energetickém regionu. Proč? Proto, že celý svět je harmonický a přísně vzájemně propojen, pokud žiješ v nějaké části země, tak se krm těmi potravinami, které tato část země, v podstatě, dle přírody produkuje.

Člověku přísluší dávka odpovídající místu je původu a pobytu. Ale v dnešní době, natolik uměle existujeme a jsme tak vzdáleni od našich přirozených přídělů, že není možné si představit jídlo, které by se nám hodilo. Dnes je vše převrácené, zkažené, přitom se uskutečnilo takové spojení národů, národností, civilizací jeden z druhými, natolik jsme se energeticky promíchali…Napravit tuto situaci již není možné.

Ale k tomu, abychom ,v nějaké správné míře, jsme konzumovali vše, co je nám dáno v tomto světě, lidstvo k tomuto dospěje, ale ovšem poté, když se duchovně napraví.

Člověk nemá jinou možnost jak „kočírovat“ svoje přání, dodat jim nějakou normální formu – než se postoupit na další úroveň a věnovat se duchovnímu vývoji. Tehdy získá opravdové naplnění – energii duchovního úrovně, a všechny ostatní úrovně bude využívat jen pro podporu své existence.

M. Sanilevič: Jídlo – to je požitek. Kabalista nezískává požitek z konzumace jídla?

M. Laitman: Pokud člověk došel k duchovnímu úrovni, tak vše, co potřebuje z toho světa – přes svoje tělo, svůj rozum - - vše se to přenáší na úroveň duchovní existence, spojení s ostatními dušemi, ve společnou lásku.

Jinými slovy, jak jeho existence, tak i jeho potřeba se nachází již na vysoké úrovni. Tak od tohoto získává požitek.

J. Litvar: To znamená, že moje myšlení zlepšuje kvalitu potravin? Právě myšlení?

M. Laitman: Ovšem nemáme instrumenty proto, abychom toto určili, ale existuje velký rozdíl mezi tím, co ti nabízím od duše, nebo Ti něco dávám , abych získal nějakou výhodu. Energetika je absolutně různá. Toto dnes začíná objevovat biologie.

No, půjdeme dál.

M. Sanilevič: Blahořečení před jídlem, po jídle – odkud to vzniklo?

M. Laitman: Pokud se člověk správně chová k okolnímu světu, kdyby chtěl každým svým konáním se povýšit nad sebou a pozvednout společně tento svět, spojit vše do jednotného společného vzestupu ke spojení s Vyšší sílou, která vše toto připravila, to tehdy, ovšem že, je tato jeho vnitřní snaha nazývána blahořečením. Není to modlitba, vyslovena nahlas – je to vnitřní vyjádření správného vztahu ke světu, k tomu, co je ti určeno, vyjadřuje se, přece jenom, odevzdání se a láska.

J. Litvar: Člověk prožil celý život a nikdy nevzal do ruky modlitebník…

M. Laitman: Vychází to od srdce.

Modlitebníky byly vytvořeny proto, aby lidé věděli, k čemu se snaží, jako příklad, jako vzor tomu, k čemu musí každý dojít. Ale musím se skutečně snažit a nejen jen vyslovovat to, co je napsáno. Budu li jen číst – tak to již není moje přání! Musím dosáhnout svoji vnitřní snahy právě ve vztahu k okolnímu světu.

M. Sanilevič: Další otázka. V našem světě jednotkou energie je kalorie. Co je jednotkou energie v duchovním světě?

M. Laitman: Je to kvant vyššího duchovního světa nebo rešino.

Existuje pět úrovní duchovní energie, které v první řadě se dělí ještě na pět, ještě jednou na pět – celkem je 125 úrovní duchovní energie. Člověk, v souvislosti se svými možnosti získávat kvůli tomu, aby vracel, tímto se vyrovnává, takto, s touto energií a při tomto „váží“ sebe v těchto duchovních kaloriích,

Je to přesný stupňovitý systém, který je v kabale velmi přesně, důsledně popsán, řekl bych, i člověk, který se řídí této metodiky, přesně ví, kde se nachází, kolik musí brát a kolik vracet. Při tomto vstupuje do kladné rezonance s uchováním světem natolik, že veškerou duchovní energii, která jim prochází, využívá nevyvolávající žádné poruchy, rozruchy ze své strany.

To znamená celkového správného naladění na odpovídající, podobní duchovní svět, člověk se stává integrovanou částí tohoto světa.

J. Litvar: Můžeme li dávat nějaké doporučení ohledně potravin?

M. Laitman: Jestli by jsme byli zvířata, tak bychom přesně věděli:kolik a kdy konzumovat ,kdy jít spát, kdy vstávat, kdy odpočívat kdy běhat a tak dál. Ale my jsme lidé – na rozdíl od zvířete, ovládáme ještě i egoistickou úrovni. A na egoistické úrovni jednáme absolutně zpětně vůči přírodě.

Proto, abychom tuto egoistickou úroveň vyrovnali tak, jako je u zvířat vyrovnána živočišní úroveň, musíme napravit naší egoistickou. Proto musíme vejít do kontaktu, ve správném souladu, s přírodou, aby náš egoizmus byl neutralizován, a tehdy ,vycházejíc z tohoto, budeme správně jednat , na živočišní úrovni, též.

Na své úrovni se nikdy nemůžu napravit, pro toto se musím pozvednout na vyšší úroveň. Nemohu napravit svoje živočišní chování, pokud nenapravím svoje lidské. A lidské chování se napravuje na duchovní úrovni, proto, že člověk – je živočich s doplňkem egoizmu. Egoizmus můžu jen napravit na duchovní úrovni.

Proto – žádná doporučení. Vidíme, že to nepomáhá. Celkově, žádné naše výzkumy nám neposkytují přesné závěry o tom, co je prospěšné, co je škodlivé. Sportovec – špatné, flákač, který se nechce pohybovat – špatné…Tyto diety vyvolávají nedostatek takových elementy , je to – nedostatek nějakých atd. Neexistují v našem světě absolutní doporučení!

Toto dává lidem možnost si dobře vydělat: vymyslet něco nového a dobře to prodat. Ale ve skutečnosti správná dieta, skutečně správná, nemůže od počátku být. Každý má svoji individuální dietu – v každém momentě času, v každé situaci, neboť to bude cítit , vycházejíc ze svého správného vyrovnaného egoizmu.

M. Sanilevič: Další otázka. Proč bez vody může člověk vydržet od tří do pěti dnů a bez jídla – měsíc a dokonce i víc?

M- Laitman: Na fyziologické úrovni lze , ovšem , podat různá vysvětlení.

Na duchovní úrovni voda je vlastností nasadím – vlastnosti odevzdání, vlastnosti lásky.a bez této vlastnosti nemůže lidský organizmus existovat. Jakmile organizmus začne „přesychat“, to znamená jakmile v něm začne docházet zásoba odevzdaní a lásky, buňky přestávají normálně fungovat – nemohou se mezi sebou sepínat, nemohou normálně předávat informaci. Proto probíhá jaké si rozsypávání se těla.

M. Sanilevič: A jídlo – to je vlastnost získání?

M. Laitman: Ano, Správné získání jídla s tekutinou.

M. Sanilevič: Bez získání člověk též nemůže dlouho žít.

M. Laitman: Ano, přirozeně. Ale musí jej vyrovnat svými záměry – kvůli čemu získává.

J. Litvar: Dnes ve světě se pozoruje velmi zajímavá tendence: společnost, zvláště ve vyspělých zemích, tloustne před očima. Odkud to jde?

 

M. Laitman: Dle mého, z tohoto jsme zahájili naši besedu.

Z jedné strany, člověk je pod vlivem společnosti, jehož hlavním heslem je: konzumuj, konzumuj, konzumuj…Přání člověka , včetně i chuťových , jsou natolik vytočené, že je povinen je uspokojovat . Vždyť každý z nás kdysi nechtěl konzumovat nějaký druh jídla, které dnes s uspokojením konzumujeme – zvykli jsme si. Společnost na toto podbízí. Potravinářský průmysl nám nabízí nové a nové druhy potravin. Nikdy jsem se nesnažil jíst čínskou nebo italskou kuchyni, ale mě tomu naučili. A nyní si tyto jídla přeji.

Z druhé strany, jak jsem již řekl, je to vnitřní neuspokojenost , čistě psychologická, která nutí člověka, že pokud se nemůže naplnit na duchovní úrovni, naplňuje se na živočišné,

Ale v našem světě tloušťka člověka ještě o ničem nehovoří, protože existují různé vrstvy společnosti, různé snahy, různé možnosti. Egoizmus, celkově, popohání člověka k tomu, že je lepší přibrat, než opak. Mimo toho, u člověka existuje nejvyšší druh analýzy: kromě analýzy „sladké – hořké“, analýza „pravda – lež“ – to, co je správné, co škodlivé.

Spojit tyto dva duhy analýzy – v tomto spočívá celá věda správného chování člověka.

J.Litvar: Analýza „sladké – hořké“. Co máte na mysli?

M. Laitman: Dotýkáte se toho, co vám dává požitek, automaticky se odtrhujete od toho, co je vám nepříjemné. Jednáte takto stále. Mimo to, existuje i druhý druh analýzy vztahu člověka s okolním světem – „pravda a lež“, kde je pravda – je to, to co je ve skutečnosti pro mě prospěšné…

Ale jestli sladké a hořké mohu pociťovat , pro toto existují moje živočišné, tělesné senzory chápání, rozumu, mohu tuto analýzu v sobě plnit absolutně přesně, tak, jak mohu plnit druhý druh analýzy – „pravda – lež“?

Pro toto se musím pozvednout se živočišní úrovně na úroveň člověka. Vnitřní analýza člověka „pravda – lež“ musí vždy vévodit nad přirozenou, živočišní analýzou „sladké – hořké“, tehdy budeš směrovat správným směrem k cíli, který představuje jako to ten nejdůležitější v životě, nebude,přirozeně, zneužívat potravu, tloustnout…

M. Sanilevič: Je série otázek, týkajících se využívání názvů potravin v Toře, například, při popisování vystup z Egyptu.

M. Laitman: Kdybychom si uměli představit, co znamená „výstup člověka z Egyptu“, to by jsme pochopili, proč nacházejíc se v Egyptě člověk jí jen jeden druh jídla a nacházejíc se mimo Egypt – absolutně jiný druh. „Výstup z Egyptu“ – to je výstup člověka z jeho egoizmu, vzestup na absolutní jinou duchovní úroveň.

Když Židé byli v egyptském vyhnanství, oni stejně jako Egypťané se stravovali masem, rybou – a jinými potravinami. A když vystoupili z Egypta, to se začali stravovat manou – manou nebeskou. S pomocí analýzy „pravda – lež“ může člověk dostat jen to, co nutně potřebuje pro duchovní postup. Taková to konzumace jídla se i nazývá manou nebeskou, proto, že člověk konfrontuje sebe se svým budoucím velikým obrazem, ke kterému se chce přiblížit , - stát se podobným Stvořiteli.

Člověk – od slova „Adam“. )ze slova „dom“ – podobný) – podobný Stvořiteli. Všechny snahy člověka k tomuto obrazu se nazývají „many“, „mana nebeská“.

Proto se nevypravuje o tom, co právě oni jedli, co představuje sebou „mana“, ale o tom, zda se správně snažíš ke svému duchovnímu prototypu, tehdy konzumuješ stravu, nutnou pro duchovní růst.

M. Sanilevič: Propagujíc dílčí stravování, mnozí se odvolávají na Toru: „ráno – chleba, a večer – maso“. Jak se k tomuto staví kabala?

M. Laitman: Nemluvíme o dílčím stravování v našem světě, ale o vzájemné činnosti získávání a odevzdání. Jinými slovy (s ohledem na stručnost naší besedy) je to alegorický popis nápravy duše.

Ale jestli v našem světě budeme postupovat s ohledem na tímto, to budeme zdravější. Existuje takový pojem jako „padšij šaharit“ , tj. ranní chleba. Když člověk ráno vstává, to neprospěšnější, co může sníst – je chleba s olivovým olejem. Namočit kousek chleba do olivového oleje, on, tímto způsobem se nasytí od rána tím nejzdravějším jídlem pro organizmus.

M. Sanilevič: Stojí to za to, toto dodržovat?

M. Laitman: V dnešní době si natolik škodíme ve všem ostatním, že si myslím, že žádná ojedinělá činnost nám nepomůže. Vše musí vycházet z nejvyššího duchovního úrovně, kde by se měl člověk napravovat.

Člověk není ve stavu se uměle o něco opírat, toto není možné – tak je postavena příroda. Jenom jestli budeš cítit, v tomto životní nutnost, to budeš plnit stále.

Proto je nutné se snažit nějakým způsobem zaklepat na srdce člověka, a pokud ne, tak jen utrpení zvýší práh citlivosti. Strádání jsou nutná proto, aby nás donutila naslouchat – naslouchat , že je nutné se pozvednout na duchovní úroveň a odtud provést nápravu všech ostatních, a jinak nic neuděláš. Nemůžeš přesvědčit člověka, kterému se líbí lov nebo rybolov, že je to špatně, nebo přejídání se, že by to neměl. Ano a proč?!

M. Sanilevič: Mluvíme o kabalistických knihách, a hned další otázka: „ Proč v kabalistických knihách je věnováno tak mnoho pozornosti společným hostinám? Je v této činnosti duchovní kořen?“

M. Laitman: Ovšem. Hostina na duchovní úrovni: přitahuješ Vyšší světlo, předáváš jej jiným. V tomto případě pohlcování – ne kvůli pohlcování, ale kvůli existence jiných. Proto u všech národů společná hostina zosobňuje přátelství, spojení, lásku a odevzdání jeden druhému. Toto vychází z duchovní úrovně.

Kabalistické hostiny jsou spojena s vnitřním pocitem , když já, sedíc u stolu s kamarády, se zúčastňuji společně s nimi společného duchovního procesu. Přemýšlíme o tom, jakým způsobem se nacházíme ve společném spojení, přirozeně, výš našich životních vykonávání, naše duše jsou vzájemně propojené do společné duchovní konstrukce, ve které vytváříme společnou nádobu pro získání Vyššího světla, pro pocítění sebe ve Vyšším světě.

Proto pro kabalistu – je to velmi veliká, řekl bych, velmi nejednoduchá práce, i když vnějšně : lidé sedí, popíjejí, zajídají.

J. Litvar: Na Kavkaze, pokud se tam koná svatba, není člověka, který by nebyl pozván ke stolu – dokonce úplně cizí, kterého vidí poprvé v životě . Odkud to pochází – taková otevřenost, přání pokochat člověka?

M.Laitman: Je to přirozené chování člověka. Pokud je člověku dobře, to získává velkou spokojenost z toho, že i jiným bude při tom též dobře: zapojují se do jeho přání a doplňuji ho svoji radostí. Při tomto se vytváří velké přání a velký pocit požitku.

Kabala souhlasí s tím, aby všichni lidé si sedli k jednomu velkému stolu, aby tato hostina – se stálým přáním více a více pohlcovat a užívat si – nikdy neskončila. Sedíc za tímto stolem , nacházíš se ve stavu společné lásky s „soukmenovci“, při tomto „vycházíš ze sebe“ a dosahuješ úrovně Stvořitele. Praví se, že tato velká hostina zosobňuje naplnění duší světlem – budoucí stav našich duší, tehdy náš svět se pozvedne na duchovní úroveň, a látka, sama od sebe, vzestupuje znovu ke svému duchovnímu kořenu a v něm mizí .

J.Litvar: Příjde někdy nějaký okamžik, až všechno lidstvo bude sedět za jedním stolem a bavit se?

M.Laitman: Ovšem, Toto nastane na duchovní úrovni, pro toto je označen určitý termín: za 230 let, ten nejposlednější, tak se to musí stát. Je to absolutně přesný datum Počínaje od Adama, který uskutečnil první nápravu v duši, až po posledního člověka, který musí tuto nápravu dokončit, ve shodě s duchovními kořeny musí přejít jen šest tisíc let.

J.Litvar: Řekl jste: „šest tisíc let v souladu s duchovními kořeny“. V našem světě těchto šest tisíc let se projevuje jmenovitě, jako šest tisíc let?

M.Laitman: V duchovních světech není šest tisíc let, tam není čas. Do našeho světa v určitém pořadí sestupují duchovní síly, tvořící v něm pořadí v podobě dnů, roků…Nemluvíme o existenci lidstva a, celkově, vesmíru před Adamem, vede odpočet od počátku duchovní nápravy.

Můžeme zakončit svoji nápravu, zvednout naše pocity do Vyššího světa dřív, pokud svými přáními zapojíme duchovní síly. Pokud ne, tak tehdy utrpení, které nyní vidíme, více a více se bude hromadit a zesilovat, donutí nás stejně toto vykonat, ale velmi těžce a dlouze.

Díky tomu, že bereš do rulou kabalistickou knihu, začínáš ji číst (ani nemusíš rozumět, co v principu se i děje, asi), to už je dostačující, aby na tebe působily ty síly, o kterých se v ní píše. Tyto mění veškeré tvoje vnitřní stavy, postupně, po troškách, ženou pod duchovní standart, ve kterém se nacházíš ve svém správném obraze, v napraveném stavu.

M.Sanilevič: Zúčastnil jste se kabalistických hostin. Co bylo na stole?

M.Laitman: Přepychová hostina! Ty největší hostiny kabalistů – tyto skutečně existovali v duchovním světě současně s našim – skládaly se z nakrájené cibule, dokonce ne z olivového oleje, ale slunečnicového, jako toho nejlevnějšího, pepře, soli, nebo z místního piva, nebo z půl skleničky nelevnějšího brandy., na každého.

Každý večer, po pracovním dni se sešli starší lidé – tehdy mě bylo 35 let, a jim bylo 70 a více. Důchodci, proto na stole byly ty nejlevnější potraviny, ale bylo to dostačující.

Nenabízím vám podrobné menu , proto, že dne nepocítíte ty chutě, které pociťovali oni, ani já vedle nich.

Mimo to, je nutné pochopit, že duchovní práce vyžaduje vyvinout ohromné množství energie. Stávalo se, že v době vyučování můj učitel, bylo mu 80-85 let, se musel pozvednout k sobě. Absolutně vyčerpaný, bral si banán (v banánu je moc hodně kalorií), vždycky je měl v zásobě, a v průběhu jeho konzumace, prostě ožíval.

M.Sanilevič: Co určuje obraz života kabalisty?

M.Laitman: Abychom tento pochopili, nejdříve najdi to, co se nazývá duší – tuto kapku jednoty, která tě spojuje s celým ostatním světem, začni ji vyvíjet a z ní začni chápat, co je to duchovní, a jaký má vztah k látce.

To co kabalista chápe na té či oné úrovni Vyššího světa, diktuje mu určitý obraz existence v naše, materiálním světě, Když se pozvedá na další stupně, mění se jeho chování i v materiálním světě.

M.Sanilevič: Zákaz konzumace vepřového je s tímto spojený?

M.Laitman: Mimochodem, nejen vepřového…

Vepřové není v žádném případě horší než žáby nebo psi. Prostě, v našem světě toto přehnané pohlcování něčeho špinavého. Mimochodem, prase dle svého složení, dle struktury částí svého těla, orgánů, je velmi blízké člověku. Víme, že z něj berou velké množství orgánů pro transplantaci, pro vytvoření různých částí lidského organizmu.

Mohu říci, že v souvislosti s duchovním kořenem, jsou takové duše, které nemohou konzumovat určité jídlo kvůli svému duchovnímu růstu, při tom potravu duchovní a ne materiální. Ale v souvislosti s tím, že duchovní zanechává v materiálním světě svůj otisk, to v našem světě dne existují odpovídající zákazy.

Přistoupíme k tomuto z jiné strany.

Jednotná duše, nazývána „Adam“, se dělí na několik částí. Jedna z částí duše se nazývá „Izrael“, další – „národy světa“, která ve své řadě dělí na mnoho všemožné části , například“ musulmany, křesťany atd.

Každá z těchto částí instinktivně přijala na sebe určitá omezení v našem světě, které vychází z duchovního světa. Muslimi nesmí konzumovat určité druhy jídla, u Židů je ještě více omezení, všichni ostatní můžou konzumovat prakticky všechno. Hovoří to jen o tom, jaký druh duchovní nápravy je naložen na tyto lidi, na tato náboženství, ale nic víc.

Když se všichni napraví a dosáhnou svého společného duchovního úrovně, to se všechna omezení ruší…Vzhledem tomu, jsou li napraveny, a vzhledem tomu, že všechny duše se přeměňuji do jedné duše – Adama, je možné konzumovat, co chcete. Je řečeno, že to samé prase se obrací v absolutně čisté zvíře.

M.Sanilevič: To znamená, že nebudu zdravější pokud nebudu jíst vepřové?

M.Laitman: Ne, nic podobného se nestane!

Dodržovat omezení je nutné, aby to odpovídalo duchovním zákonům – jen proto! Jenom tehdy když tě k tomuto duchovní zákony vedou.

Je mnoho zajímavých objevů v tomto směru, Genetici postupně začínají chápat, že všechno toto, ve skutečnosti, je „spojeno“ se sestupem vyšších sil do našeho světa.

J.Litvar: Náhrada masa sojovými analogy má nějaký podklad nebo ne?

M.Laitman: Nikdy nenahradíme žádný druh přirozené potravy, nějakým syntetickou nebo polysyntetickou náhražkou. Zdá se nám to, že je to jako bílek, pouze jiného druhu, neživotního původu, a je lepší.

Lidstvo jako vždy, dělá hlouposti, potom zjišťuje, že jsou to hlouposti, a napravuje předcházející, dělá nové…A tak dál, do té doby… až „na doraz“, stává se chytřejší a nic lepšího nevymyslí. Tímto končí jeho hořká historie a začíná duchovní nárůst. K tomuto docházíme v dnešní době.

M.Sanilevič: Soudí se, že nejlepší kuchaři jsou muži. S čím to je spojeno?

M.Laitman: Abychom se stali kuchařem, přičemž dobrým kuchařem, vyžaduje se velké umění, fantazie, řekl bych dokonce, vzlet fantazie, tak tyto vlastnosti jsou více vyvinuty u mužů, než u žen. Ženy jsou více soudnější, realističtí, při zemi – v tomto jsou silnější než muži.

Žena je více pevněji spojena s našim světem, než muž.Neboť je, jako, trošku,trošku povznesen nad našim světem a dává mu možnost pro let fantazie: veliký hudebník, veliký sochař, veliký kuchař…Nikdo ženě nezakazuje dosáhnout toho samého, ale výsledně…?

Nechci se tímto dotknout žen. Prostě, takto to je rozděleno v našem světě.

Mimochodem, to, že ženy jsou více upoutány k našemu světu, v kabale ztělesňují právě ten hluboký egoizmus, bez kterého není možné nápravy, bez kterého není možné duchovní navýšení. Proto, jestli kabalista není ženatý, jestli se nenachází vedle své ženy, to se nemůže napravovat. Žena jej doplňuje z nitra takovým způsobem, že bez tohoto egoistického doplňování, které jeho současně i drží při zemi, se nemůže pohybovat vpřed.

Při všech velkých úspěších našeho světa – správně se to říká – za každým úspěšným mužem stojí žena.

M. Citvar: Ale proč doma, přípravu jídla provádí žena?

M.Laitman: A proto, že ona nejlépe zná potřeby svoji rodiny, čím ji má doplnit. Pokud se mluví o přesnějších naplněních: to je její manžel, to jsou její děti, to je její rodina – ona vstřebává jejich přání do sebe a, přirozeně, je uspokojuje lépe, než muž. Zde manžel nemůže udělat nic. Žena vše pociťuje z nitra, od přírody. Ale jen v malém kruhu: rodina, vesnice – není důležité co..Je možné i více, no jen, pokud jí to patří, počítá se její okolí – je to její „dům“, co se nazývá.

M. Sanilevič: V judaizmu je zákaz konzumace mléčných a masových výrobků současně. Jak toto kabala vysvětluje?

M.Laitman: mléčné výrobky zosobňují odevzdání, a masné zosobňují naplnění.. V našem duchovním vývoji jsou dva, absolutně rozdílné ,duchovní vývoje: odevzdání a získání kvůli odevzdání, a tyto dvě činnosti nemohou probíhat, současně, v jednom čase. Proto v našem světě vzniká takový vztah k jídlu.

Jsem pro podobný vztah (pokud tento odpovídá národnosti člověka), alespoň proto, že bude již nějakým způsobem se pozvedat nad úroveň „sladké – hořké“, na úroveň „pravda – lež“. Tj. člověk nezíská sílu na nápravu, když nejí vepřové, nebo nekonzumuje mléko společně s masem. Nebude na sebe přivolávat světlo nápravy. Proto, že toto světlo k němu přichází v souvislosti s jeho záměrem. Ale pokud bude v našem světě vykonávat činnost, která odpovídá otiskům jeho duchovní nápravy, tak , přece jen jej to přivede k nějakému pozvednutí nad životním výpočtem k analýze na úrovni Člověk.

Proto, ten kdo k nám přichází se učit kabalu, k ničemu jej nezavazujeme. My jej jednoduše začínáme učit. Můžete být Žid, může to být Číňan – to není důležité. Všichni se učí dle stejného programu, podle stejných knih. A nikdo nemusí nic dodržovat nebo nedodržovat. Jen a jen, pouze studium. Odtud přichází Vyšší světlo, které začíná napravovat člověka. A v souvislosti s tím, v míře duchovního růstu, si vybírá pro sebe, v našem světě, pravidla chování. Tomuto učí duše člověka.

J.Litvar: Jinými slovy, chce li nebo ne – je to jeho osobní věc?

M.Laitman: Učíme člověka vnitřní, duchovní činností a pokud začne uvnitř sebe pracovat, to si už sám začíná vytvářet způsob života v souladu s tím duchovním světem, který se mu otvírá.

Člověk musí být samostatný ve vnitřní práci. Ve všem! Absolutně! Žádným způsobem nelze jej k něčemu nutit: ty se jen uč, sleduj, co je napsáno, získávej vysvětlení. Nakolik si je vstřebal, nakolik ses to mohl vysvětlit, nakolik tě to zavazuje, posouvá do nějaké strany, tak se i pohybuj. Jen duchovní pochopení, jen objevení duchovního světa musí jemu dát možnost vytvořit tento náš svět, vytvořit jej takovým, i jako duchovním. V tomto spočívá naše společné poslání.

J.Litvar: Často slyším poslání kabaly, jako sekty. Z ¨toho co jsme si nyní řekli,vyplývá, že kabala nemůže být sektou na základě svého poslání, právě proto, že člověk jedná pouze v rámci svobody výběru.

M.Laitman: Neznám přesného určení sekty. Sektou může být i jakákoliv strana, sektou může být jakékoliv náboženství, dokonce i velmi velkou sektou může být, ovšem, jakákoliv uzavřená společnost.

Tak, že kabala nemůže být sektou, knihy jsou otevřené, výuka probíhá absolutně svobodně, za ní se neplatí, násilně tě tam nikdo nedrží, neexistuje kult nějaké osobnosti, vůdce, kterému se musíš podřizovat, kterého učíš poslouchat, neexistuje zjevná hierarchistická struktura, vertikále, tak zvané. Existují učitelé, kteří Tě vše vysvětlují, to co je napsáno v knihách, ale při tom se snaží zůstat ve stínu.

Všechny principy se vytvářely kabalisty během století. Oni, v žádném případě, nepoukazovali na ohraničení, na klanívání kabaly, na její uzavřenost. Kabala byla skryta před lidmi a začala se otevírat (o tomto se již psalo před několika tisíciletí), počínaje druhou polovinou XX. století. Ona se otevírá proto, že se lidé začali cítit ve slepé uličce, a kabala má poslání ukázat možnosti řešení problémů, dnes stojících před lidstvem a nic víc. Chceš li – použij ji – nechceš – tak ne.

To znamená, svoboda výběru v kabale je nutností a povinnou podmínkou. Pokud se člověk nebude sám vyvíjet, tak není možné rozvíjet. Kabala hovoří o duchovním vývoji člověka. Je to vnitřní vývoj. Člověk poslouchá. Čte. Vše chápe během půlroku – chápe o čem je řeč, a jiný během pěti let – nic nepochopí. A zde nic nelze udělat. Můžeš mu, jako malému dítěti, porce lžičku, za lžičkou, aby postupně vyrostl.

J.Litvar: Slyšel sem, že kabalisté Kocka speciálně vytvářeli mýtus o tom, že nejsou nějací zvlášť zdvořilí lidé. Například, v den pustu naschvál si sypali drobky na bradu, aby ukázali: vidíte my jíme, my pijeme…S jakým záměrem?

M.Laitman: V principu, kabalisté jsou rošťáci. Člověk, který se věnuje vývoji duše, je vždy mladý, proto, že duše nemá věk. Kabalista – jako dítě, stále něco hledá, stále je v činnosti, stále roste.
Toto se projevuje u všech kabalistů – těch, koho jsem viděl za svůj dlouhý život (dnes již nejsou, všichni odešli). Člověk se cítí lehkým, duchovním, nezatěžuje jej být společně s tímto světem, on mu rozumí, chápe jej, vidí ve všem probíhající svátky.

Tak je pro nás připraven celý tento svět. A toto bude ta nejlepší hostina, která je pro nás připravena.

↑ Nahoru

        

          

         KURZ KABALY OD 22.02.15

        

         

        

       

        

   

     

                  objednat zde

       

 -  F. KAFKA " PŘED ZÁKONEM" 

-  DĚTI INDIGO: NADÁNÍ NEBO POTRESTÁNÍ ?

-  ZMĚŇ OSUD

-  SEX, KTERÝ HLEDÁME

-  JAK SE NESTÁT RUKOJMÍM BANK

-  ČÍM LIDI PŘITAHUJE FAŠISMUS

-  KDY NÁS PŘESTANOU BAVIT PROPADY FONDOVÉHO TRHU…

-  ZLO NEEXISTUJE, PANE !

-  NESPORNÁ SPRÁVNOST PŘIRODY  

- CO SE STALO V PÁTEK PŘED 5769 LETY

KRIZE: BUDE TO ZAJÍMAVÉ

- KRIZE - PRO NAŠE BLAHO

- KONEC EPOCHY EGOIZMU

- BOŽSKÉ SPIKNUTI 

- GLOBÁLNÍ MODEL BUSINESSU

- POSÍLIT NAŠE DĚTI

- DROGY A SPOLEČNOST - KDO Z KOHO

NA PRAHU ZMĚN

- KRONIKA (NE) USKUTEČNĚNÉHO EXPERIMENTU

- KRIZE: CO DÁL?

- PŘÍČINA VŠECH UTRPENÍ

- K PROBLEMATICE ZDRAVÍ ČLOVÉKA

- NA PROTĚJŠÍ STRANĚ

- TECHNIKA ZÍSKÁVÁNÍ A ODEVZDÁVÁNÍ

- ODDĚLENĚ A SPOLU

BUDE LI TŘETÍ SVÉTOVÁ VÁLKA?

- NĚCO O ZÁHROBNÍM SVĚTE 

- SLABÉ POHLAVÍ A NEBO MYŠLENKY O OPRAVDOVÉM MUŽI  

- BOD ODPOČTU

- ČEMU A JAK UČIT DĚTI

- "VYŠŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ": JAK VYCHOVÁVAT ŠŤASTNÉ DĚTI?

- PROČ JE TOLIK UTRPENÍ?

- NENÍ TŘEBA JEŠTĚ JEDNOU OTEVÍRAT AMERIKU!

- JSME PŘIPRAVENI NA DRUHOU VLNU KRIZE? 

- OBCHOD BUDOUSNOSTI

- CO ZNAMENÁ PŘÍBĚH ADAMA A EVY V NAŠICH DOBÁCH

- ZA PRINCIPEM POTĚŠENÍ

Copyright © 2008 Kabbalah.cz
Developed by ILM Internet Solutions Prague