Inicializace menu Inicializace menu...
 

Strom, od kterého vše začalo

Š.Glizerina

Pomatujete si, když jste se poprvé zamysleli nad otázkou: „A kde jsem byl, když jsem ještě nebyl?“.

Mě tato otázka napadla v jednom překrásném jarním dni. Kolem vše kvetlo a příjemné vůně naplňovali vzduch. Různobarevní motýlci a hlučné, pracovité včely přelétali od stromu ke stromu. A v určitý moment jsem pochopil, že život nekončí, ale pokračuje věčně. A tehdy právě vznikla u mě otázka: „A kde jsem byl, když jsem ještě nebyl?“

A kdo lépe zná odpověď když ne vlastní otec, tj. strom, na jejíž z jedné větví, jsem se houpal.

- Tatínku, kde jsem byl předtím než jsem se objevil na světě jako růžový kvítek – zeptal jsem se třesoucím hlasem.

Otec se usmál a odpověděl:

- Byl jsi jen v plánech, to znamená v Programu Vývoje.

Poprvé jsem uslyšel tyto kouzelná slova: „Program Vývoje“. Ach, tak jsem se chtěl zeptat otce ještě trochu víc. Ale v ten moment vážka se stříbrnými křidélky přistála přímo ne mě. Byl jsem překvapený, rozpačitý a dokonce jsem se začervenal z tohoto setkání s nevídanou krasavicí, která si vybrala právě mě. Na jejích nožičkách – zlaté sandálky, přesně jako u Popelky. Když odletěla, jeden sandálek zůstal u mě. Schoval jsem jej do tajné škatulky. Ani svému otci sem nic neřekl.

Ale mě se zdá, že o mě stejně všechno věděl , neboť od tohoto dne mi začal dodávat více minerální vody, než obvykle a zelené lístečky mi připravovaly sladkou kaši – glukózu. A já jsem ji jedl nepřetržitě do doby než jsem se přeměnil z růžového vonícího kvítku v zeleného a kulatého tlouštíka.

“Co se semnou děje?” – zeptal jsem se otce – strom, na kterém jsem visel

“ To je přechodný věk. Zraješ. Všechno přes toto prochází. A toto období – je též část Programu Vývoje.”

”Hodně doufám, že u tohoto Programu je dobrý konec “, řekl jsem otci, neboť jsem se začal obávat, že v tomto škaredém stavu i zůstanu celý svůj život.

Ale přešlo léto, přišel podzim. Listí se přebarvily ze zelené na žlutočervené barvy, a potom je silný vítr úplně strhl ze stromu, a já jsem zůstal sám. V té době jsem byl úplně zralým, červeným jablkem.

Jednou, k větvi na které jsem visel, přišel chlapec. Natáhl ke mně ruce a utrhl mě. Snědl všechno, kromě malého semínka, které ledabyle vyhodil na zem , a potom mě ještě nohou přimáčkl – malinkaté semínko, a já jsem se octnul v zemi.

Ticho, úplná tma, žádné světlo, na které jsem si zvykl, daleko od otce, který mi s péčí dodával minerální vodu a sladkou kaši- glukózu. Jsem úplně sám v cizím prostředí.

„Zde určitě mě nenajde žádný – ten Program Vývoje“ – pomyslel jsem si a ze zármutku jsem začal plakat a rozkládat se. A tehdy, když už nebyla žádná naděje na dobrý konec toho samého Programu, pocítil jsem v sobě nové síly. Síly, které mě donutily se měnit a růst.

Ukázalo se že, můj otec vložil do zrníčka všechno, co jsem potřeboval. A země nebyla ve skutečnosti tak zlou a pro mě cizí, ba dokonce naopak. Kolem tekla deštivá voda a já jsem jen potřeboval vědět jak ji vpustit do sebe.A stal se zázrak, ukázalo se, že jsem to znal, proto že dokonce i v tomto nejmenším zrníčku, kterým jsem byl, je přítomný Program Vývoje, ochraňující mě a donucující růst výše.

Konec konců jsem se přeměnil ve velkou jabloň s růžovými vonícími kvítky, houpající se na mých větvích. Stál jsem poblíž od mého otce – Stromu, od kterého to začalo.

A na další jarní den se mě opět zaslechl otázku:“Táto,kde jsme byli, když jsme ještě vůbec nebyli?“

Otočil jsem hlavu a hledal toho kdo se ptal. Hledal jsem mezi svými růžovými kvítky, ale nenašel jsem ani jeden s pohledem této otázky.

Tentokrát se ptala malá holčička, která společně s rodinou seděla ve stínu mých větví.

Její maminka i tatínek se usmáli a otevřeli jí tajemství Programu Vývoje. Pro mě to byla šance vyslechnout si historii, kterou mi začal vyprávět otec v té dávné době, když jsem byl ještě malým růžovým kvítkem. Otec děvčátka vyprávěl o Síle, vyvíjející vše na světě:mně, mého otce, holčičku a její rodinu – o Síle, vyvíjecí všechny s velkou láskou a moudrostí.

A nyní již žádná vážka mě nepřekazí doposlouchat tuto historii až do konce.

Kresby: J.Strokina

↑ Nahoru

Strom, od kterého vše začalo
Země ,,Obráceně,,
Kouzelný telefon
Létající oslík
Pohádka o obrazu
Jak je smutné být sám…
Neviditelné spojení
Pohádka o Člověku, Kouzelníkovi a Mudrci
Věž a kostky
Pohádka o Hrošíkovi
Copyright © 2008 Kabbalah.cz
Developed by ILM Internet Solutions Prague